Zdravím!
Dneska mám pro vás další
díl FF Bleache. nějako mě nakopla múza plus za to asi může současný vývoj mangy, takže pokračujeme v příběhu.
díl FF Bleache. nějako mě nakopla múza plus za to asi může současný vývoj mangy, takže pokračujeme v příběhu.
Dnes
se dozvíte co se s kapitánem a jeho podřízeným stane, když do příběhu
zasáhne Strážce šlechtických rodin. Pomůže jim? A bude to nezištná
pomoc?
Čtěte a dozvíte se víc...
P.S.
Po druhém přečtení mi jaksi došlo, že jsem se v příběhu, byť neúmyslně,
nechal trochu inspirovat pohádkovým světem. Tak to berte jak to leží a
běží, jo?
Kuchiki Byakuya
"Promiňte,
taicho," zamumlá Renji omluvu a snaží se trochu od svého nadřízeného
odtáhnout ale marně. Pouta, která je oba drží v šachu, nepovolí. Celkově
je daná situace velice delikátní. Renjimu vlákna spoutala ruce podel
těla, ale jeho kapitánovi, který se snažil nastávající střet s jeho
tělem při poutání zmírnit, je zachytila na hrudi jeho podřízeného.
Získal tím sice trošku prostoru, takže nemusel Renjimu přímo funět na
krk, ale žádná velká sláva to nebyla.
"A co teď?" optá se nakvašeně Renji a Byakuya s ním musí v duchu souhlasit.
"No
co?" odpoví otázkou Strážce. "Chytil jsem vás při nedovoleném vstupu do
místnosti, kde ani jeden z vás nemá co pohledávat. A," dodá povýšeně,
"mám dojem, že se mi kromě nepovolaných návštěvníků podařilo zadržet i
osoby obviněné z několika závažných zločinů."
Renji
se opětovně nespokojeně zavrtí ve snaze osvobodit se. Už už otevírá
pusu, aby prohodil něco převelice chytrého, ale Byakuya ho předejde.
"A
jak s někým takovým máte v plánu naložit?" zeptá se kapitán 6. divize a
ve snaze se na Strážce podívat sebou trhl. Jak byla ale se svým
podřízeným svázán, tak oba dva měli sníženou stabilitu a poroučeli se k
zemi. Renji dopadl na záda a Byakuya na něj.
"Jde
tady vůbec v první řadě vůbec o mě?" optal se pobaveně Strážce a
přidřepnul se k válející se dvojici. "Jestli chcete nějaké soukromí, tak
stačí říci… Aha! Teď už vím, proč jste sem přišli! Ale není to trochu
moc komplikované? Nebylo by lepší nějaké jiné místo?" ptá se se zájmem
Strážce. "Takovéhle jednání bych možná tak čekal o vás, Kuchiki Byakuyo,
ale myslel jsem, že váš více-kapitán je trochu impulsivnější a že vás
zatáhne do prvního tmavého kouta…"
"Opravdu
jsme sem táhli takovou dálku kvůli TOMUHLE?" zeptá se se skrytým úsměvem
Renji a popíchne tak svého mlčenlivého kapitána.
"Převelice povedené," kvituje popichování Byakuya se svým obvyklým ledovým klidem. "Mohli bychom se vrátit k původnímu tématu?"
Ale
přes všechna svoje slova i výraz tváře se kapitán nemohl hluboko uvnitř
sebe ubránit pocitu, že je mu nastalá situace docela příjemná a že
nebýt Strážce šlechtických rodin, tak by třeba i …
Na co to sakra zase myslíš, ty jeden pitomče! profackoval se v duchu Byakuya. Místo
abys tuhle zamotanou situaci měl snahu nějak řešit, tak se do toho
ještě víc zamotáváš! Stačilo tak málo a mohl´s mít v ruce královnin
náhrdelník. A teď se válíš na zemi se svým více-kapitánem a místo abys
měl připraveno několik plánů, jak z toho ven, tak máš hlavu úplně
vymetenou… Ehm, ne tak úplně… nějaká myšlenka by se našla, ale to bychom
nesměli být svázaní. I když svazování …
Kapitán 6. divize násilím utnul nit svých myšlenek a upřel svůj pohled na stále se culícího Strážce. Nemůže číst myšlenky, že ne?
"Tím
původním tématem myslíte to, jak s vámi jako vetřelci naložit?"
ujišťuje se Strážce a s pobavením přihlíží, jak se dvojice, válící se po
podlaze, snaží přemístit do trochu více důstojné polohy. Nakonec se jim
to povede, ale otázkou zůstává, o kolik důstojnější nová poloha je.
Protože situaci, kdy kapitán sedím svému přímému podřízenému na klíně,
by se nejeden člověk mohl vyložit úplně jinak.
"Přišli jsme si pro královnin náhrdelník," rozsekne situaci Renji.
"Velice nepřesvědčivé," pronese Strážce. "Každý přece ví, že tahle cennost se nachází v úschově 1. divize..."
"Tak
dost! Přestaňme slovíčkařit!" utne Strážcovu řeč v zárodku Byakuya. "Už
jen z toho postu tím, kým jste, moc dobře víte, jak to s náhrdelníkem. a
nejen s ním, ve skutečnosti je."
"Pravda,"
odsouhlasí to Strážce a okamžitě mu zmizí úsměv z tváře. "Vím o všem, co
se týká šlechty v Seireitei, a to co provedla rodina Kuchiki je
neodpustitelný zločin." Následně učiní gesto rukou a pouta, která držela
kapitána a jeho podřízeného, zmizí.
Abarai Renji
Poté
co je již k sobě nic nepoutá, Byakuya urychleně od svého podřízeného
vstane. Jeden by si myslel, že skoro až odskočil, ale to by se nesmělo
jednat o kapitána 6. divize.
Co to jako mělo teď znamenat!? durdí se v duchu Renji. To sem snad prašivej nebo co?
Moc hlasitě neprotestoval, že jsme byli v jednom chumlu a teď si hraje na netykavku!
"Rádi bychom od vás získali královnin náhrdelník," pronese svoji žádost s obvyklým klidem a rezervovaností Byakuya.
Neměl by alespoň poprosit? podiví se v duchu Renji. I když asi ne. Kuchiki Byakuya poručí a světe toč se!
"Samozřejmě
nemůžete čekat, že vám takovou vzácnost jen tak vydám." reaguje Strážce
a intenzivně pohlédne na kapitána 6. divize. Ten mu jeho pohled vrátí a
mlčí.
"Chápu," pronese do ticha opět Strážce a
sáhne do nedaleko stojící police a vytáhne podlouhlou kazetu, kterou
podá směrem ke kapitánovi. Než ji ale ten může převzít, tak s ní Strážce
na poslední chvíli ucukne.
"Něco
za něco," praví. "Místo po této schránce nemůže zůstat prázdné. Já vám
přenechám tuto kazetu a po vás budu chtít něco na oplátku." Když se ze
strany kapitána 6. divize nedočká žádné reakce, tak pokračuje.
"Dostanete to nejcennější, co vlastnila (Renji si v duchu odfrkne,
protože se nejednalo o právoplatné vlastnictví, ale o krádež) jedna
osoba a tuto věc byla ochotná darovat někomu jinému. Totéž budu chtít od
vás. Budu chtít to nejcennější co vlastníte. Tedy… budete vlastnit."
Podotkne Strážce a s konečnou platností předá šperk Byakuyovi. Když ten
sevře prsty kolem kazety, tak Renji nabude velice neodbytného a
nepříjemného dojmu, že se tahle úmluva bude v budoucnu jeho osoby velice
úzce dotýkat. Pohlédne proto nedůvěřivě ke Strážci a setká se s jeho
pohledem. Urychleně proto radši odhlédne jinam.
"A ještě než se rozloučíme… jak jste dospěl k závěru, že vámi hledaná věc se nachází zde?" zeptá se Strážce.
To by mě taky zajímalo! Otočí se Renji na svého nadřízeného s tichou otázkou v očích. Půlku
noci jsme strávili prohlídkou sídla rodiny Kuchiki, aby najednou
kapitána napadlo zamířit sem. Proč? To mi samozřejmě nemohl vysvětlit.
Pořád po mě házel ty svoje pohledy jako, že mi to vůbec nedochází nebo
co.
"Na tu myšlenku mě přivedl tady více-kapitán." Ozval se Byakuya a Renji si div nekecnul zpátky na zadek.
"Opravdu?" podivil se. "A kdy…" zbytek Renji nedopověděl, protože ho umlčel už samotný pohled jeho nadřízeného.
"Když
tehdy nebyl náhrdelník nalezen ani u samotného pachatele ani u jeho
známých a příbuzných, bylo nasnadě hledat někde jinde. A to u člověka,
který mohl být dotyčnému velmi blízký, přesto nikomu nepřišel na mysl,
protože ten člověk se za někoho důležitého pro pachatele nepovažoval.
Takovýchto lidí mohlo být v Seireitei bezpočet, ale mě vytanula na mysl
událost, která byla probírána ještě dlouho poté, co se udála. Šlo o
svatbu dcery z významné šlechtické rodiny. Nebyl jí předem domluvený
sňatek, tak se přešlo k tradici nejcennějšího daru. A jaký dar by byl
cennější než náhrdelník samotné královny? Jelikož byl ale pachatel
dopaden a dotyčná dívka si potom vybrala někoho jiného, tak tento dar,
společně s ostatními byl přesunut sem." Uzavřel svoji výjimečně dlouhou
promluvu Byakuya.
"Velice chytré, ale nechte mě
trochu poopravit vaše informace." ozval se Strážce. "Ta dotyčná dívka
si svého budoucího manžela vybrala PŘED tím, než byl zloděj chycen."
"Před tím?" podiví se Renji. "To ale znamená, že někdo byl schopen přinést ještě něco vzácnějšího, než je královnin náhrdelník?"
Odpovědi se už ale nedočkal, protože Strážce zmizel stejně potichu jako se objevil.
"Pojďme," vyzve svého podřízeného Byakuya a sám se má k odchodu.
"Ehm… taicho? Vás nezajímá, co bylo tím darem?" podiví se Renji. "Nebo to víte?"
Kapitán
6. divize, který již sahal po dveřích se zastavil. "Zrovna tahle
informace je podružná, teď byste se měl soustředit na to, abychom se
neviděni dostali do kasáren 1. divize a ne na to se stalo před x lety." S
těmito slovy dveře otevřel a zmizel ve tmě, která panovala na chodbě.
On prostě nemůže říct, že to neví. Ne, to by bylo pod jeho důstojnost!
durdí se Renji, ale ještě před tím, než definitivně i on opustí
místnost, tak se naposledy rozhlédne. Má totiž pocit, že to co slíbil
jeho kapitán Strážci, zavazuje i jistým způsobem i jeho. Jen ještě
nepřišel na to jak…
Komentáře z Blogu.cz:
katka | 18. listopadu 2012 v 15:34 |
moc jim to sluší, jen by mě taky zajímalo co
to bude ale to se tak rychle asi nedovíme ale opravdu moc jsem se
bavila , jejich tok myšlenek je skvělý co myšlenka to perla
Wow, tak a další
příběh, kvůli kterému sem budu chodit snad každý den. Obávám se, že
tuším, co bylo tím darem, ale doufám, že ne, protože to by znamenalo, že
by "to" taky musel odevzdat, což by nebylo zrovna milé rozuzlení, takže
se raději nechám překvapit =D
příběh, kvůli kterému sem budu chodit snad každý den. Obávám se, že
tuším, co bylo tím darem, ale doufám, že ne, protože to by znamenalo, že
by "to" taky musel odevzdat, což by nebylo zrovna milé rozuzlení, takže
se raději nechám překvapit =D
Ty víš, jak nás rozžhavit 
=D parádní, čekám na dašlí díl!
A ten obrázek k tomu... ^^
A ten obrázek k tomu... ^^
Žádné komentáře:
Okomentovat