Dobrý večer sváteční přeji .
Přináším Vám druhou část
povídky. Sice jsem si myslel, že příběh budu jen půlit, ale teď to
vypadá, že bude asi na třetiny. A tak se snad zítra budete moci těšit na
další a snad už poslední díl...
Klap.
Stačil
jediný zvuk a byl jsem vzhůru. Všechny své zmatené pocity jsem si
schoval na jinou dobu. Teď bylo třeba jednat. Někdo stál přede dveřmi.
Přede dveřmi ve tři hodiny ráno. V tu chvíli musel jít sen, i když byl
setsakra šílený a úžasný - jde to se mnou vážně z kopce - stranou.
Neslyšně jsem vyskočil z postele, sáhl jsem do rohu pro katanu a
tichounce jsem se blížil ke dveřím. Jedním pohybem jsem otevřel dveře a
…div jsem neseknul do Vtipálka.
"Zdravím," pozdravil Robin a sesunul se mi do náruče.
No potěš, pomyslel jsem si, když jsem toho pitomce vtáhnul do bytu.
"No
fuj, Vtipálku, smrdíš jako bys vypil celý bar," zaprotestuju když ho
obejmu kolem ramen. Zastavím se v kuchyni pro židli a namířím si to i se
svým nákladem do koupelny. Jistota je jistota a kachličky se čistí lépe
než koberec.
"Neříkal jsi náhodou, že si
přepil i Dionýsa?" optá se nevrle, když se toho puka snažím dostat z
jistě velmi drahého a kvalitního saka.
"To sem říkal, ale dnes to bylo trochu jiné," zahučí Robin a začne se naklánět k zemi.
"Jestli
tady sebou sekneš, tak na tebe pouštím vodu a odcházím." Byl to sice
bluf, ale po tom pitomým snu, jsem chtěl být především sám a teď tady
mám jednoho nalitýho puka. Ošemetné, velice ošemetné.
"Jasan,
jsem v pohodě," odpoví Robin. Prudce se napřímí, aby se vzápětí opět
začal kácet. "Promiň," zamumlá mi s nosem zabořeným do mých vlasů. Sakra! Tak tohle je opravdu špatný. Obyčejně bych od sebe Vtipálka nenásilně odstrčil, ale teď - pořád to můžu svádět na ten sen - jsem na to neměl ani pomyšlení. Místo toho jsem… jsem vážně v loji.
"Říkal
jsi, že to bylo dneska trochu jiné. Jak jiné?" zeptal jsem se v naději,
že tak odvedu nejen Robinovu pozornost, ale i tu svoji, zatímco jsem ho
co nejneosobněji zbavoval hedvábné košile.
"Chtěl jsem sbalit jednu moc pěknou slečnu…" začal Robin.
"Neříkal
jsi náhodou, že to dneska bylo jiné?" skočím nevychovaně Vtipálkovi do
řeči, ale dál se nedostanu. Až do té chvíle jsem si totiž myslel, že
důvodem, proč se Robin takhle klátí, je alkohol, ale teď jsem si
všimnul, že má na rameni dost ošklivou ránu, která ještě pořád krvácela.
Už už jsem chtěl nějaké vysvětlení, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Muselo mu být jasné, že na to zranění přijdu. A tak se místo
mluvení natáhnu po lékárničce a nenápadně začnu vyndávat vše potřebné.
Plně vybavená lékárnička byla jedna z věcí, které byly v našem případě s
Kalem velmi potřebné…
"Kdyby si mě nechal
domluvit, tak by ses dozvěděl celý příběh," zavrčí zatím Vtipálek a já
po něm hodím velmi pochybující pohled.
"Takže
jsem na baru uviděl jednu moc příjemnou bytůstku, pozval jsem ji na
drink a - řekněme že mě její styl konzumace alkoholu zaujal natolik, že
jsem chtěl zkusit, kolik toho vydrží. A tak jsme pili a pili. Musím
říct, že jsem během toho udělal několik pitomostí…"
Ani nechci vědět co.
Pomyslím si hořce. I když jsem si to nechtěl tak moc přiznávat,
Vtipálkova pozornost mě lehce hladila po egu. Co na tom, že tenhle puk
se otočil nejen za každou sukní, ale za každým pěkným zadkem. Byl tu
prostě někdo, komu jsem se líbil a to mě dělalo dobře. Zvlášť po tom, co
nám to s Dobromilou nějak nevyšlo. Bylo mi s ní dobře, to ano, ale
nějak jsme se nemohli - tedy hlavně já - dostat přes tu hranici. Prostě
jsme zamrzli na tom být přátelé a dál to už nešlo. A tak mi zbyl jen
tenhle puk. I když mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl uvažovat nad
tím, že bych to s ním chtěl dotáhnout někam dál než k jistému stupni
přátelství, kdy jsem mu svěřil jak svůj tak Kalův život. Ale jak je
vidno, věci se mění. Zrovna teď místo abych se soustředil na jeho ošetřování, tak na něj docela inteligentně jen zírám a hltám jeho křivky.
Vážně
mě přeskočilo, protože to jinak není možný. Bože, vždyť mě muži ani
nikdy nepřitahovali. To jen tenhleten exot mě donutil nad něčím takovým
přemýšlet.
"…
no a když už nebylo skoro v baru co pít, tak jsem se chtěl hnout někam
dál. Bohužel ta dotyčná mělo opačný názor. Nejen že se ze sexy kočky
vyklubal fešný kocour - to by mě ani tak nevadilo - ale myslela si, že
by mě mohla krouhnout o nějaký ten peníz. Ono dneska když se člověk
obleče alespoň trochu slušně, tak už si myslí, že je milionář nebo co.
Ale jak se ukázalo můj společník měl lepší schopnost rozkládat alkohol,
tak jsem dopad jak jsem dopad." uzavřel své vyprávění Vtipálek
Odpovím
mu jen pozvednutým obočím a nasměruju ho do sprchy. Měl jsem v úmyslu
ho tam nechat samotnýho, ale jakmile jsem trochu povolil stisk, tak se
Robin začal sesouvat k zemi. V duchu jsem zaklel a vlezl do vany k němu.
"Ale,
ale," zamumlal Robin a slabě se usmál. Jen tohle mi stačilo, abych
sebou hodil, protože mu muselo být opravdu špatně, když na takovouhle
situaci reagoval jenom takhle. Urychleně jsem ho umyl a oblékl do svého
čistého oblečení. Po celou tu dobu jsem se na něj snažil dívat co možná
nejmíň, ale neodolal jsem abych se tu a tam nepodíval.
Problém
nastal s Robinovým uložením. Chtěl jsem ho hodit Kalovi do postele,
přece jenom jsem ráno trochu uklízel, ale pak jsem se přistihl, že
postel, do které ho ukládám je ta, ze které jsem před chvílí vstal. Bylo
to tak nějak přirozené. To, jak se zachumlal do mých peřin bylo až
skoro roztomilé. Ajaj, je to horší a horší. Skoro násilím se
donutím odtrhnout zrak od té podívané a radši rychle odkvačím do kuchyně
udělat něco k jídlu. Na spánek jsem v té chvíli neměl ani pomyšlení a
neměl jsem vlastně ani kde. Zatímco jsem si dělal snídani a něco lehkého
i pro mého pacienta, tak jsem se snažil rozebrat svoji stávající
situaci a pomalu a jistě jsem došel k jedinému zato velice znepokojivému
faktu. Byl bych si moc rád dosnil svůj sen do konce.
Komentáře z Blogu.cz:
Uškrtim tě! Uškrtim! Jak, další
díl? Sakraaaa... Ale je to moc moc povedené... mam jen menší dotaz..
knížku jsem ještě nedočetla (díky škole, že), takže jsem se chtěla
zeptat, jestli si bráchové s někým vyloženě začnou.. třeba Georgia
atd...
[1]: No to ti tak budu říkat, ještě bys přišla o překvapení...)
No tak, prosím... za 1) nenávidim překvapení
2) nechci pak mít zkaženej dojem z knížky... do stránky kde jsem, je to
ok... ale fakt nemam ráda, když někdo s někým chodí.. A to není kvůli
tomu, že nejlepší pár je pro mě Kal a Niko, nebo že píšu a čtu yaoi.
(díky bohu jsem přišla na tohle moje menší nechutenství ještě dřív)
Žádné komentáře:
Okomentovat