Zdravím!
A je to tady, epilog a s ním i konec tohoto
příběhu. Sám za sebe musím říct, že se mi příběh psal opravdu dobře.
Střípkovitý styl mi vážně sedí, tak snad mi odpustíte, že jej užiji i u
dalšího příběhu 
. O čem bude vám neprozradím, ať máte nějaké překvapení, i když si myslím, že to asi tušíte 
.
. O čem bude vám neprozradím, ať máte nějaké překvapení, i když si myslím, že to asi tušíte .
Shrnutí: Je to vážně hrůza! Člověk se chvíli nedívá a už mi kolem Jamese krouží jedno nezvaný individuum. (Robert Lewis)
"Dobré
ráno!" pozdraví Robert svého seržanta. Ráno bylo opravdu dobré, žádná
vražda a počasí též bylo příjemné. Ale ráno by bylo ještě příjemnější,
kdyby se inspektor probudil v přítomnosti jistého seržanta. James měl
ale včera večer sraz se svými bývalými spolužáky ze studií, takže Robert
strávil večer sám a sám si šel též lehnout. O to víc se těšil na ráno a
na Jamese.
"Dobré," odpoví seržant a zvedne oči od knížky.
"Co to čteš?" optá se Robert a usadí se u svého stolu.
"Zrcadlo prostých duší," zazní odpověď na kterou jen inspektor zvedne obočí. "Půjčil mi ji Dominic." dodává ještě James.
Tak tohle se Robertovi vůbec nelíbilo. "Dominic? optá se.
"Ano," zareaguje James a odloží knihu. "Znám ho z teologického semináře, když - "
"Já
vím, kdo to je," skočí svému seržantovi do řeči Robert. "Jen jsem
myslel, že si se včera viděl se svými spolužáky ze studia."
"To ano, ale přišel i Dominic a jelikož jsme měli společnou cestu domů, tak jsme spolu i odešli."
V
ten okamžik byl Robert rád, že mu zazvonil mobil. Ráno už měl beztak
zkažené, tak proč jej ještě nevylepšit o nějakou tu mrtvolu.
"Dáme si u mě večeři?" navrhne Robert po namáhavém dni stráveném nekonečnými výslechy svědků, kteří vlastně nic neviděli.
"Promiň,
ale teď nemůžu, musím vrátit Dominicovi tu knížku, ale za hoďku bych
mohl být u tebe," odpovídá James a s kabátem si bere i klíče od auta.
Při Dominicově jméně sebou Robert trhne. Tak to teda ne!
"Ukaž,"
a vezme svému seržantovi klíčky od auta. "Hodím tě tam a pak můžeme jet
ke mně." A nečeká ani na odpověď a odchází z kanceláře.
Celou
cestu bylo v autě ticho, což James jen přivítal, protože celý den
strávený mluvením s lidmi jednoho vyčerpá. A Robert? Ten plánoval vraždu
jednoho všetečného studenta teologie.
"A jsme
tady," ukáže James na malý domek se zahradou. Chce jen Robertovi říct,
že se za chvíli vrátí, ale jeho přítel si už otevíral dveře od auta.
Téměř až přiklusal k vchodovým dveřím. Důrazně zmáčkl zvonek a
netrpělivě čekal. James ho zatím došel, inkriminovanou knihu držel v
ruce.
"Ano?" ozve se za dveřmi, které se následně otevřou. "Jamesi! Rád tě vidím!" ozve se nadšeně Dominic a už se naklání k Jamesovi.
"Tady
vracíme!" vytrhne Robert knihu Jamesovi z rukou a nacpe ji mezi až
otravně se naklánějícího Dominica a JEHO Jamese. "A poroučíme se."
Uzavře tento jednostranný rozhovor Robert a zavře Dominicovi před nosem
jeho vlastní dveře. Poté vezme za loket zmateného Jamese a nacpe ho do
auta. Cestu k Robertovi domů zvládnou opět v tichosti, i když bylo
vidět, že inspektor v duchu soptí, jen vybuchnout.
Což se i stalo, když za nimi zapadly dveře Robertova bytu.
"Už toho kluka nechci vedle tebe nikdy vidět!"
"To se nemůžu přátelit s kým chci?" optá se trochu naštvaně James.
"Přátel se třeba s celým Oxfordem, ale jen přátel!"
"Vždyť taky že ano."
"A to co před chvílí teď tvůj přítel
předváděl, to bylo jako co? Vždyť se na tebe úplně lepil! A to dokonce i
v mojí přítomnosti! Bůh ví, co dělá, když tam nejsem?!"
"Nedělá nic," vysvětluje klidně James.
"To
bude dělat po zbytek jeho života! Nic v souvislosti s tebou! Aby bylo
jasno, si můj. Můj seržant, můj přítel a můj partner! Ode dneška tady
budeš se mnou bydlet, spát, jíst i odpočívat!"
A na důkaz svých slov Robert opět chytí Jamese za kravatu a přitáhne si ho k sobě pro majetnický polibek.
James
se jen v duchu ušklíbne. Nebylo to sice od něj pěkné, ale trochu
popíchnout svého milence nebylo na škodu, jak se vzápětí ukázalo, když
mu Robert jasně dokazoval, že je jen a pouze jeho. S čímž nemohl nic než
souhlasit.
Kometáře z Blogu.cz:
KATKA | 21. března 2014 v 11:17 |
připadá tak roztomilý jen mi když žárlí jsem nadšená 
co se týče nové povídky hádám něco jako Jack rozparovač nebo vraždy v
Mitsomeru které miluji a v tvojí úpravě je budu určitě milovat ještě víc
co se týče nové povídky hádám něco jako Jack rozparovač nebo vraždy v
Mitsomeru které miluji a v tvojí úpravě je budu určitě milovat ještě víc
[1]: Děkuji za povzbudivý komentář .
Ohledně tvého tipu na novou povídku... na FF na Vraždy v Midsomeru si
netroufám, protože jsem zdaleka neviděl všechny díly a potřeboval bych
se více vpravit do děje a na téma Jacka Rozparovače nemám zase moc nosný
nápad 
. Ale i tak doufám, že se další
povídky budou líbit.
.
Ohledně tvého tipu na novou povídku... na FF na Vraždy v Midsomeru si
netroufám, protože jsem zdaleka neviděl všechny díly a potřeboval bych
se více vpravit do děje a na téma Jacka Rozparovače nemám zase moc nosný
nápad . Ale i tak doufám, že se další povídky budou líbit.
To bych teda prosila, abys komentoval častěji. Už jsem myslela, žes na mě zapomněl.
Jinak kapitolka skvělá. Výborný nápad, jak někoho přimět žárlit vlastně úplně nevinným způsobem. :)
Jinak kapitolka skvělá. Výborný nápad, jak někoho přimět žárlit vlastně úplně nevinným způsobem. :)
Roztomilé, jak žárlí. Všechny díly byly skvělé! 
Radost je číst.
Radost je číst.
[5]: A pro mě je zase radost číst povzbudivé komentáře. Doufám, že se spolu potkáme u dalšího příběhu .
.
[6]:To já taky, každopádně číhám na šerloka a světlo v temnotách.
Sakra, úplně jsem tuhle kapitolku prošvihla,
nu což, lepší pozdě, než nikdy... Hezká provokace ze strany Jamese, ale
Robert to tak trochu potřeboval a navíc je u toho strašně sladkej :3
*chvíli se nad tím rozplývá* Příběh se mi opravdu líbil a strašně se mi
líbí tvůj styl psaní, nedokážu se od něj odtrhnout a řádky mi strašně
rychle plynou... A teď se s dovolením vrhnu na ten nový výtvor :3
výtvor :3
Snad tě potěší i 
Jinak koukám, že dnes máme oba dva "Den zveřejňování nových počinů" - také u sebe jeden mám 
Žádné komentáře:
Okomentovat