pátek 13. června 2014

4. díl - Sám

Zdravím!
Tak co, těšíte se na další pokračování příběhu? Dnešní střípek s názvem Sám ukazuje, jak se hlavní protagonisté vypořádají se svým oddělením. Hathaway ví, co chce a taky jak se cítí, přesto ví, že tudy cesta nevede. To pro Lewise to bude horší. Chudák se v tom začíná plácat a ukazuje se, že můžete být ten nejlepší detektiv pod sluncem, přesto vám ty nejjednodušší věci unikají. Mrkající

Hezké počtení.


Hathaway s mírným úsměvem přijme další poplácání po rameni. Byl rád, že mohl pomoci vyřešit případ, ale ještě víc ocenil fakt, že se mohl po dlouhé době z plných plic nadechnout. Nemusel vynakládat velké množství sil na to, aby skryl, co mělo být skryto. Prostě pracoval s lidmi, ke kterým ho kromě služebních povinností nic nepoutalo. Bylo to tak snadné a osvobozující.

Myšlenky na Lewise ho sice neopustily, ale fakt, že s ním teď nebyl jistou dobu v kontaktu, mu pomohl se sebrat. Vyměnil masku rezervovanosti za smíření a ztuhlost ve své tváři za smutný úsměv. Věděl, že sny se mají snít, ale život se musí žít. A to s tím, co je.

Odhlásil se proto na počítači, vzal svůj kabát a měl se k odchodu.

"Hathawayi… Jamesi!" zastavil ho na chodbě inspektor Peterson.

"Ano, pane," zareagoval James a otočil se ke svému současnému inspektorovi.Peterson byl o hodně jiný než Lewis. Akčnější, víc otevřenější a s jasnou představou, kam chce svůj život vést.

"Dobrá práce s tím případem," pochválil svého podřízeného Peterson. "Vím, že naše spolupráce je jen dočasná, ale měl bych na tebe jednu otázku…"




"A přerazit židli o toho kluka si nechtěl?" pěnil Lewis.

"Pane, lhal nám, kde byl v době vraždy a snažil se nám utýct, když jsme se ho na to alibi přišli znova přeptat." Oponoval seržant Adams.

"Když se chceš od vyklepanýho kluka něco dozvědět, nemůžeš na něj takhle tlačit!" Lewis si s povzdechem sedne ke stolu a unaveně si promne obličej. "To už je teď jedno," utne nadechujícího se seržanta. "Projdi zatím ty nahrávky z bezpečnostních kamer, třeba tam bude něco, co nás posune dál."

"Jistě, pane," odpoví Adams a odchází splnit nařízené.

Lewis se unaveně zakloní na židli. Adams není špatný člověk a rozhodně není špatný policista, ale svým přístupem by se víc hodil někam do New Yorku, kde by jeho povaha našla spíše uplatnění než tady, v uhlazeném univerzitním prostředí, kde je potřeba špína vymetat s daleko větší grácií a taktem.

S touto myšlenkou padl inspektorovi pohled na seržantův stůl. Hathawayův stůl teď okupoval Adams a taky to tak podle toho vypadalo. Jedním slovem to byl chaos. James měl vždy na stole pořádek. I když řešili případ a jejich stoly přetékaly složkami a důkazním materiálem, přesto měl Hathaway na svém stole vše jasně zorganizováno, že Lewis přesně věděl, kde má co hledat. Proto teď inspektor vstal a chtěl dát stůl do pořádku, protože až James přijde, bude jistě chtít…


Až teď, v půlce pohybu, došlo inspektorovi, co vlastně dělá. Chtěl hodit složku, kterou zatím stihl sebrat, zpátky na stůl, když jeho pozornost upoutal hlas Petersona, který prošel kolem jeho kanceláře a na konci chodby odchytil Hathawaye. Lewis sice neslyšel, o čem se ti dva baví, ale řeč těla mu neušla. Připadal si sice jako šmírák, ale se spisem v ruce se naklonil tak, aby na dvojici detektivů lépe viděl. Peterson zrovna poplácal Hathawaye po rameni a něco mu vysvětloval.


Moc blízko, blesklo Lewisovi hlavou. Peterson stojí až moc blízko JEHO seržanta. A co na něj má co sahat! Jako by nestačilo, že mu ho odvelel bůh ví za čím, ještě má tu drzost stát v jeho osobním prostoru. Lewis věděl, že si James potrpí na soukromí a tak…

Ale jak Lewis viděl, seržantovi narušení jeho prostoru nedělalo žádný problém. Sice poslouchal, co mu Peterson vykládá, ale vypadal zároveň uvolněně.
Lewis naštvaně odhodil spis na hromadu dalších, které se kupily na Hathawayově stole. Něco bylo špatně, moc špatně, ale Lewis nevěděl co.

Komentáře z Blogu.cz:
1 Damien Morgan Damien Morgan | E-mail | 5. března 2014 v 7:25 | Reagovat
Palice tvrdohlavé, ale bez toho by to nebylo tak zábavné :), myslím ,že ti nastala ekonomická krize, s tím, že nestíháš nasytit poptávku. ;)
2 Lex-san Lex-san | Web | 5. března 2014 v 10:16 | Reagovat
[1]: Díky za kompliment :-D. Další povídka se už píše, takže brzy uvidíme, kam se ti dva pitomci zase dostanou ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat