Hoj!
Tak se Vám cca po měsíci opět hlásí moje maličkost.
Vím, že mi to trochu trvalo, ale znáte to, to a ono a čas je pryč. A tak
jsem se Vás rozhodl potěšit a napsat konečně pokračování na Vašeho tak
oblíbeného a tak žádaného fandomu...
V tomto díle se nám naše postavy začnou chovat už tak trochu OOC. Tak se na mě nezlobte a díl si vychutnejte .
Jak
bude Byakuya reagovat na, pro něj absolutně nezvyklou, situaci? A co si
o tom myslí? Myslet a konat jsou totiž dvě absolutně odlišné věci a
chladná maska může skrývat víc, než by se na první pohled mohlo zdát...
Když
se Byakuya vzpamatoval z počátečního šoku a strnulosti, tak začal
protestovat. Oběma rukama se zapřel o hruď svého více-kapitána. Bohužel
mu to nebylo nic platné, Renji ho držel až moc dobře a až moc škodolibě
si tu chvíli užíval, aby svého vzpouzejícího se nadřízeného jen tak
pustil.
Někdy ale ten polibek museli naši novomanželé ukončit. Renji pomalu spustil ruce a umožnil tak své milé únik.
Zatímco
se Renji domlouval s majitelkou hotýlku, tak Byakuya zuřil. Jeho
podřízený ho štval. Štvalo ho, že se nechal vmánevrovat do takovéto, pro
muže jeho postavení
absolutně nevhodné situace. Měl sto chutí se toho pitomce zbavit, ale
jak už si byl nucen přiznat ve vězení, nějak to nešlo. A to ho
dopalovalo ještě víc.
Byakuya se
sice navenek tvářil netečně, ale uvnitř něj to vřelo. To si byl Renji až
zatraceně dobře vědom. Proto velmi rychle ukončil zdvořilostní výměnu
názorů s hostitelkou se slovy, že jeho paní se nemůže dočkat, až budou
sami. Majitelka jen chápavě a s úsměvem přikývla. A než mohl konečně
kapitán otevřít pusu, už ho Renji táhl chodbou k jejich pokoji. Svůj
úmysl ale neuskutečnil. Byakuya ho za nejbližším rohem přirazil ke stěně
a výhružně mu zavrčel do obličeje.
"Co
to mělo znamenat?!" zeptal se ledově kapitán a ještě zvýšil stisk svých
rukou a ještě blíže se ke svému nadřízenému přitiskl. Renji se uculil a
s velkým zadostiučiněním mu zašeptal do ucha: "Ale ale, to už se tak
moc těšíte na naši svatební noc."
Byakuya ještě více ztuhnul a chtěl se od něj odtáhnout. Až totiž teď si uvědomil, jak blízko tomuhle culícímu se maniakovi je. Až zatraceně blízko! Renji ho ale nenechal. Ovinul mu ruce kolem pasu a přitáhl si ho až těsně k tělu.
"Prosím, ještě chvíli vydržte," zašeptal více-kapitán. Byakuya se na něj překvapeně podíval. Kam zmizela jeho předešlá nálada? Nejdřív je štěstí bez sebe, že si ze mě může utahovat a teď tohle?Teď je tak… smutný a vážný?
Renji byl pro kapitána úplnou záhadou. Ten
kluk se choval absolutně nelogicky. Sebekázeň a poslušnost pro něj byly
jen velmi vzdálené pojmy a jeho postoje se měnily jak počasí. Nejdřív
mě může láskou málem se- Počkat, zhrozil se Byakuya, čím že to?Blbost! Dělá si ze mě dobrý den. Jsem pro něj jen jeho nadřízený nic míň nic víc.
Následně
se ale ozvalo jeho nově probuzené podvědomí a samo sebou nastalou
situaci drze komentovalo: "Něco si jen snažíš namluvit. Ale budiž… Když
je to tedy pravda, tak proč si tak skleslej?"
Byakuya
už už chtěl něco namítnout, ale současná situace to nedovolovala.
Zatímco se kapitán hrabal ve svých vnitřních pocitech, přešlo kolem
několik hostů a jakmile byli z dohledu, Renji od své novomanželky
odstoupil.
Tak to bylo všechno jen divadlo? napadlo v první chvíli kapitána.
Přesně, jak sis přál!
rýplo si podvědomí. Tohle holé konstatování Byakuyu zabolelo a
přinutilo ho ještě více se zatvrdit. Jen rázným posunkem naznačil svému
podřízenému, aby ho odvedl do pokoje a Renji tak trochu se smutkem v
srdci učinil. Těch několik uloupených chvilek blízkosti si nesmírně
užíval. Proč? To sám nevěděl, ale připisoval ten pocit k tomu, že mohl
svého chladného a netečně se tvářícího nadřízeného pěkně vykolejit. Že
mohl vidět, že i někdo tak vysoce postavený jako Kuckiki Byakuya se může
ocitnout v situaci, kdy neví, jak jednat, kdy je bezmocný a musí se
spolehnout na druhé. Tahle nově objevená stránka kapitánovi povahy ho
potěšila, ale na druhou stranu mu situaci neulehčovala. Když se choval
jako arogantní pitomec, tak s ním šlo bojovat, ukázat mu, že v jeho
osobě má tvrdého protivníka, ale takhle?
Renji si v duchu povzdechnul. Měl v hlavě hokej a sám nevěděl, co vlastně chce.
V takovémto rozpoložení došel až k jejich společném pokoji. Úslužně otevřel a nechal Byakuyu projít jako prvního.
"A co teď?" zeptal se Renji, když bezpečně zamknul a otočil se na kapitána. Záměrně vynechal to, co se odehrálo předtím. Jestli se k té puse nechce vracet, tak já o ní rozhodně začínat nebudu, rozhodl se tvrdohlavě Renji.
Prosím?" zeptal se už zase s jistou dávkou arogance v hlase Byakuya.
Super! Už jsme zase ve starých kolejích, zajásal nepřesvědčivě v duchu Renji. "Zajímá mě, co se bude teď dít."
"Hmm? Nic se přeci nezměnilo," podotkl kapitán.
"To je sice moc pěkný, pane, ale neřekl ste mi, co máte v plánu." odpověděl trpělivě Renji.
"To
bude asi tím, že jsem s Vámi nepočítal," odpověděl ledově Byakuya. " A
potom už na žádné vysvětlování nebyl čas," dodal pak trochu potišeji.
Renji se jen uculil, ale pak se ovládl a dožadoval se potřebných
informací. Byakuya se jen s pozdviženým obočím konečně podíval na svoje a
více-kapitánovo oblečení.
"Myslím,
že více než informace potřebujeme koupel." Tohle zase dostalo Renjiho.
Ale chtěje využít kapitánovi právě objevivší lidské stránky, přešel
Renji po pokoji a otevřel venkovní dveře.
"Pozornost
podniku," odpověděl s úsměvem a předešel tak kapitánově otázce. Poté
hmátnul po čistém kimonu, rozpustil si vlasy a s úšklebkem si to namířil
k venkovnímu horkému prameni. Tohle Byakuya nečekal. Nejen že mají k
dispozici horký pramen, ale jeho více-kapitán mu nedá přednost v koupeli
a sám se tam hodlá nacpat.
"Copak?"
zeptal se škodolibě Renji. "Koupel jisto jistě potřebujeme, ale tlačí
nás taky čas, ne? Tak proč to neudělat z jedné vody na čisto? Zatímco si
budeme užívat koupele, můžete mi osvětlit to, co zatím nevím." Poté se
odmlčel a pozorně si prohlédl svého nadřízeného. "Nebo máte ze společné
koupele strach?"
Tohle popíchnutí nenechalo Byakuyu chladným. Chlapeček si nějak dovoluje!
Popadl druhé z kimon a hmátl si do vlasů a uvolnil účes, který z něj
před očima majitelky i ostatních hostů dělal ženu. Poté prošel kolem
Renjiho a jedním tahem ze sebe nechal spadnout špinavé oblečení a s
tichým povzdechem vstoupil do horké lázně.
"Ale,
ale," podivil se pobaveně Byakuya. "Neměl byste tu pusu zavřít, aby Vám
do ní něco nevlétlo." A Renji si s uzarděním musel přiznat, že teď by
si Byakuyu s ženou nikdo nespletl…
Komentáře z Blogu.cz:
Onii-san, ty si děláš dobrý den ze mě!
Takhle mě týrat! :( :'( Samozřejmě díl je sám o sobě, jako vždy,
skvělý. Docela mě dostaly city obou dvou, ale vystihl jsi to
perfektně... A ty poslední řádky mě opravdu rozesmály... Zase jsi mě
mile překvapil... ;)
Mimochodem, myslím, že Michael nikoho hledat nebude...
Onii-san, udělal jsi mi radost...Jsem si myslela, že se nepřihlásíš...:) díky :-*
Jupííí, to bolo prekrásne, dúfam, že ďalší dielik nebude o mesiac, ale do týždňa X)
Krásný díl. Doufám, že na další pokračování čehokoli nebudeme muset čekat tak dlouho.
Bože můj
nádhera,skvost,bylo to absolutně úchvatné :) strašně se mi líbí jak
přesně jsou zachycené charaktery postav. Nemůžu se dočkat dalšího dílu
:)
konečne konečne konečne ^^ a zároveň zase tak "dokonale" ukončené, grrrr :(
ale čo, zase sa ti budem hrať zo škrečkom, kým napíšeš ďalší, :P je úplne neuveriteľne zlatučký *.*
ale čo, zase sa ti budem hrať zo škrečkom, kým napíšeš ďalší, :P je úplne neuveriteľne zlatučký *.*
Héj, naprosto dokonalý. :) Nemůžu se dočkat,
až napíšeš, co bude dál. Byakuya je moje nejoblíbenější postava z
Bleach a to bylo to, co mě na tuhle povídku navnadilo, ale díky ní
zjišťuju, že mám docela ráda i Renjiho. xD Doufám, že další díl čehokoli bude brzy. :)
to bylo skutečně krásné moc se těším na pokračování
Olala..! Bavím se čím dál víc, a těším se, co si dál provedou
Onii-san... ty mě těmi komentáři rozmazluješ
Ale jsem ty komentáře hrozně ráda... vždy mi zvednou náladu...
Mimochodem, už mám nápad na cyklus Sherlocka Holmese... Já jsem hrozná,
vím.... Ale když ono mi to prostě nedá...:( ^_^
chiiiii ten zaver bol bozska!!! ale cele to bolo naozaj velmi dobre =) uz sa neviem dockat pokracovania =) rychlo prosiiim =)
perfekt =D konečně jsem se dočkala =) a byla to skvělá část a ten konec... =D
jeeej konecne je tu dalsi dieeel najviac sa mi pacili ta posleda veta
skvélýýýý :_D chci další pokračovýní muhehehehehehehehehehe :_D lol xDDD
Onii-san, zlatíčko, pokud budeš mít náladu a čas, myslím, že u mě budeš mít co číst Pro zajímavost: dvě nové kapitolovky, nový díl MIML a asi jedna nebo dvě jednorázovky... ^.^ Alespoň jsem aktivní, ne?
ooo to sem ráda... mimochodem, četl jsi ten Prolog ke Kleopatře?
Bleach som ešte nevidela a ani som to veľmi
nemala v pláne pozerať (vlastne vôbec). Ale potom začal do mňa jeden
kamoš dobiedzať, že si to musím pozrieť (prosil ma na kolenách!). No tak
som si povedala, že kašľať na to, a že si to idem pozrieť. ALE potom
som si spomenula na tento cyklus a som si povedala, že si ho najprv idem
prečítať. Môžem len ohodnotiť, že som dobre urobila, že som dala na
jeho radu a ešte lepšie, že som toto začala čítať. A čo dodať? Nooo po
tých 4 mesiacoch by sa už zišlo niečo napísať, nemyslíš??
jééé konečně sem našla ňákou povídku na bleach ... ale chtělo by to už pokračování ..... a mohla by si prosím napsat ňáký další .... líbi se mi jak píšeš
Už jsem to přečetla několikrát a vypadá to, že asi začnu brečet pokus se budu muset na pokračování čekat ještě další měsíc................je to tak super povídka
človeče už fakt dlho čakám na nejaké pokračko a ono nič to nemôžeš len tak toto ufiknúť jak kus slaniny!!!
Máš tady všude rozepsány moc hezké povídky,
jen je mi líto, že to vypadá, že ti došly múza... což je velká škoda,
protože jsou opravdu moc dobré.
Líbí se mi, že mají krásně srozumitelný děj, který ale není nijak laciný. Tvé postavy nepostrádají šmrnc a prostředí je také velmi poutavé.
Krátkost příběhů, nebo dílků je možná to jediné, co by se dalo vytknout, ale myslím, že i kdyby byly sebevíc dlouhé, když dojdeme na konec, je nám to vždy líto s tím se nedá nic dělat. Prosím, piš dál :P
Líbí se mi, že mají krásně srozumitelný děj, který ale není nijak laciný. Tvé postavy nepostrádají šmrnc a prostředí je také velmi poutavé.
Krátkost příběhů, nebo dílků je možná to jediné, co by se dalo vytknout, ale myslím, že i kdyby byly sebevíc dlouhé, když dojdeme na konec, je nám to vždy líto s tím se nedá nic dělat. Prosím, piš dál :P
Žádné komentáře:
Okomentovat