Ahoj!
Po nepředstavitelně dlouhé době tady bude nový
příspěvek. A to dokonce povídka. Kupodivu je to opět v období, které je
pro mě časově vytíženější, ale už jsem prostě tu bakalářku nemohl ani
vidět. Plus teď několik dní sleduju dokola Bleach muzikál, takže jsem
opět chytil nejen slinu, ale mám i dost sil to realizovat a hodit vše na
papír. Takže po x-měsících tady je pokračování FF Bleache.
příspěvek. A to dokonce povídka. Kupodivu je to opět v období, které je
pro mě časově vytíženější, ale už jsem prostě tu bakalářku nemohl ani
vidět. Plus teď několik dní sleduju dokola Bleach muzikál, takže jsem
opět chytil nejen slinu, ale mám i dost sil to realizovat a hodit vše na
papír. Takže po x-měsících tady je pokračování FF Bleache.
Tentokrát
to je takový oslí můstek k dalšímu ději a vysvětlení určitých věcí,
které by snad měly přijít příští kapitolu. Tentokrát se vrátíme do doby,
kde jsem naše hrdiny zanechal - do lázně. Byakuya chce odpověď na svoji
otázku, ale Renji odmítá spolupracovat. No to je neslýchané!!
Kuchiki Byakuya
Kdyby
to nebylo pod kapitánovu důstojnost, tak by si teď v tuhle chvíli začal
mnout ruce potěšením nad tím, jak se mu podařilo toho nevycválanýho
orangutana, který z něho proti jeho vůli udělal svoji manželku,
vykolejit. A nejen to. Pokud se jeho více-kapitán nechce před svým
nadřízeným schodit, bude si k němu do horké vody vlízt. A on Byakuya se
bude dívat.
Tuhle hru můžou hrát dva. A ji rozhodně nehodlám prohrát.
dva. A ji rozhodně nehodlám prohrát.
Horká
lázeň i možnost vychutnat si Renjiho výraz nechaly Byakuyu na chvíli
zapomenout na situaci, ve které se nacházel. A nejen on, ale i jeho
samozvaný zachránce.
Byakuya po očku sledoval, jak se jeho více-kapitán snaží vmanévrovat do lázně a zároveň neukázat víc, než by sám chtěl.
"Já
jsem se domníval, že máte zájem o koupel a jisté vysvětlování," pronese
Byakuya a změří si Renjiho přezíravým pohledem. "Jak jste sám řekl,
času je málo, tak tady přestaňte tancovat a buď pojďte do lázně, nebo mi
dopřejte soukromí. Což byste měl správně udělat. Jsem koneckonců Váš kapitán a hlava jedné z nejvýznačnějších šlechtických rodin, pomyslel si Byakuya. A i když to nepronesl nahlas, jeho výraz mluvil za vše.
Abarai Renji
No, vždyť já vím, ty jeden nadutče! nadává v duchu Renji.
Ale neubylo by tě, kdyby ses otočil. Pořád tady zdůrazňuješ svůj
skvělej původ a modrou krev, ale pozoruješ mě jako ten poslední šmírák!
Více-kapitán
si byl ale vědom, že se tady chová jako panna o svý první noci a tím
žene vodu na kapitánův mlýn. Taky ho nehorázně štvalo, jak dokázal ten
kráčející kodex ctností obráti situaci, kde by jinak měl jasnou převahu
on. Jsou na místě, kam by tahle čistá krev nikdy nevkročila, musí čelit
obvinění z velezrady a ke všemu zde vystupuje jako žena. Přes to přese
všechno je to on, Renji, kdo teď stepuje na okraji lázně a baví tím
kapitána, který ho s nadřazeností sobě vlastní ještě popohání. To vážně
nas*re!
Když už si Renji myslel, že tady bude
muset přece jenom předvíst nudistickou exhibici, tak se něco stalo. Když
se totiž podíval na kapitána, tak si všiml, že se něco v jeho postoji
změnilo.
"Ehm, taichou, děje se něco?"
"Myslíte
kromě toho, co tady předvádíte?" optal s klidnou tváří Byakuya. A aniž
by čekal na odpověď, tak pokračoval. "Jen by mě zajímalo, jestli jste si
všiml, v čem stojíte?"
"V
čem stojím?" podivil se Renji a cítil se jako když mu někdo pod nohama
podtrhl kobrec a on udělal salto o 180°. Vždyť on tady řeší své
elegantní vklouznutí do lákavé a teploučké vody s jedním naježeným
ledovcem a má se zabývat tím, v čem stojí? To přece… a v čem že to
vlastně stojí. Je pravdou, že je tady poněkud kluzko, ale přece jenom se
nachází v bezprostřední blízkosti lázní, tak s trochou vody se tady
musí počítat.
"No tipnul bych si, že asi v nějaký vodě," pronese poté a trochu nechápavě se na kapitána podívá.
"Tak netipujte a podívejte se," skoro až zavrčí Byakuya, který se mezitím dostal až k němu.
"Chmm," zamrmlá Renji a shlídne dolů. "Aha, takže voda to asi nebude…"
Kuchiki Byakuya
Na
tuhle poznámku se Byakuya ani neobtěžuje odpovídat. Má totiž v další
vteřině plné ruce práce s jedním bezmozkem, kterého musí podepřít, aby
si neudělal ještě nějaké další zranění. A i když byl Byakuya muž mnoho
tváří a schopností, bylo nad jeho síly podepírat jednoho omdlívající
idiota a zároveň si udržet tvář. A tak během okamžiku vyřešil situaci,
kterou se jeho více-kapitán zabýval drahnou dobu. Stáhnul ho prostě
nekompromisně k sobě do horké vody. Nebylo to sice to nejideálnější
řešení situace, ale bylo jistě to nejlepší, alespoň v ten moment.
"Můžete
mě laskavě osvětlit Váš stav," rozkáže ledově Byakuya a začne si blíže
prohlížet krvácející dlouhý šrám, který se táhl přes rameno až k
předloktí.
"Řek´ bych, že mi teče krev,"
zamumlá Renji a znaveně se opře o kraj lázně. "Do téhle chvíle jsem si
to ani pořádně neuvědomil. Moc děkuju za připomenutí," poznamená kysele
více-kapitán a cukne s sebou, když ucítí kapitánovo reiatsu.
"Neodvádějte
řeč, kdy a jak se Vám to stalo!" domáhá se panovačně odpovědi Byakuya.
"Plýtvat reiatsu, a zvlášť v takovéto době, je skoro až zločin. Měl
byste být poctěn, že…"
"No, jasně! Vděčností až lezu po zdi!" skočí Byakuyovi do řeči ošetřovaný a vytrhne se mu. "Nikdo se tady neprosil, abyste tady plýtval svým drahoceným reiatsu, takže si tyhle kecy laskavě nechte, jasný!" oboří se na kapitána jeho podřízený.
Kdyby mu v tom nebránila jeho důstojnost, tak teď by Byakuya protočil oči. Ten tvrdohlavej zmetek! Já se mu snažím pomoct a on si tady hraje na uraženýho!
pění v duchu šlechtic. Navenek ale nedá nic najevo, jen se opět natáhne
po nespolupracujícím zraněném podřízeném a začne ho léčit.
I když nejsem ze 4. divize, tak tohle není mimo mé schopnosti, pomyslí si spokojeně Byakuya, ale hned na to se k němu vrátí vztek. Mám takových starostí a já tady opečovávám takovýho nevděčnýho podřízenýho!
S tím nenápadně mrkne na nabručenýho více-kapitána, který se sice již
nevzpouzí, ale výraz jeho obličeje mluví za vše - já se o nic neprosím. Ale jen si nemysli, holenku, já chci odpověď na svoji otázku a taky ji dostanu!
"Pokud
vím, tak před několika hodinami jste mi div nekřičel do obličeje, že
jste i nadále můj více-kapitán. Takže pokud tomu tak je, tak jako
kapitán čekám od svého podřízeného odpoveď na svojí otázku. Takhle na tebe půjdu, che!
Renji se po těchto slovech ošije, ale nakonec se má k odpovědi.
"Asi jsem se o něco říznul, když jsem prolejzal ty chodby vězení Nejvyššího soudu."
"Velice
povedené," zhodnotí Byakuya svoji odvedenou práci na Renjiho zranění.
"No, co se tak díváte?" reaguje na více-kapitánův tázavý pohled. "Na tu
Vaši očividnou lež se mi ani nechce odpovídat."
S tím se přesune k dalšímu okraji lázně pro kimono a než stačí Renji zareagovat, je z vody venku.
"Pokud
si myslíte, že nepoznám sečné zranění od zampakutou, tak nevím, proč
chcete být mým více-kapitánem." Zavře za sebou dveře od lázní a nechá
teď již ošetřeného podřízeného samotného.
Abarai Renji
Sakra!
Co to jako zase mělo bejt! Ten chlap je horší než ta nejnáladovější
ženská. Během tak krátké doby stihnul být úchylným šmírákem,
starostlivou novomanželkou, vyslýchajícím inkvizitorem a uraženým
kapitánem.
Alespoň nemusím řešit jak se nepozorovaně dostat z vody,
pomyslí si Renji, ale na náladě mu to moc nepřidalo. Vůbec se mu totiž
nechtělo otevírat dveře a postavit se opět odměřenému kapitánovi. Ale
nakonec to za něj vyřešil jeho žaludek, který se hlásil o slovo. A
vidina připaveného pozdního obědu, který mu slíbila majitelka, ho
donutily dveře otevřít.
Uvnitř našel kapitána,
který bez hnutí seděl u stolu s jídlem a viditelně čekal na jeho
příchod, aby mohl začít jíst. Renji proto beze slova přiťapkal na místo naproti Byakuyovi, přisedl si a čekal.
naproti Byakuyovi, přisedl si a čekal.
A nic. Byakuya vzal do ruky hůlky a začal jíst.
No TOTO! běsnil v duchu Renji a sevřel v ruce hůlky tak pevně, že je div nezlomil. Stalo se mu někdy v tom jeho dokonalým životě, že někdo neposlechl jeho rozkaz! To musí být vždycky po jeho!
Zatímco
do sebe Renji házel jídlo, tak v tiché přítmnosti kapitána, přemýšlel,
proč to Byakuya chce tak mermocí vědět. Něco, na co by on raději
zapomněl. Byla to totiž až školácká chyba, nechat se takhle zranit a
nebýt Senbonzakury, tak to určitě mohlo dopadnout i hůř…
Komentáře z Blogu.cz:
Tak na tohle jsem čekala. :) Skvělý díl. :) Doufám, že na další tak dlouho čekat nebudu. xD Ale i kdyby jo, tak se to vyplatí. :)
tak dlouho čekat nebudu. xD Ale i kdyby jo, tak se to vyplatí. :)
katka | 8. června 2012 v 22:29 |
Vážně jsem se lekla, že už jsi totálně
mrtvej. Gratuluju k nějaké té akci v povídkách, já mám teď momentálně
trochu problémy s novým notesem, takže jsem perfektně nasraná...
Moc krásné :( Povedlo se ti to, jako vždy, vážně skvělá práce. snad se brzy dočkáme dalšího dílu :) 
Ooh! Paráda! :) Luxus jak cyp :) Máš talent, to se musí uznat, ale nechceš tu šoupnout další díl? Už ho všichni očekáváme a jsme natěšení! Dáreček na prázdniny, ne?
Luxus jak cyp :) Máš talent, to se musí uznat, ale nechceš tu šoupnout další díl? Už ho všichni očekáváme a jsme natěšení! Dáreček na prázdniny, ne? 
Žádné komentáře:
Okomentovat