čtvrtek 12. června 2014

Militiae species amor est - část sedmá

Ahojte!

Opět po celkem krátké době se Vám hlásí moje maličkost a přináší Vám slibovanou další část povídky.

Musím se hned na začátek přiznat, že je to menší úplatek za to, že teď asi 2 týdny to bude s povídkami velice problematické. Zítra mi totiž začíná další praxe, tentokrát muzejní. Budu sice doma,ale nevím, jak na tom budu s energií plus se musím pomalu začít šrotit na poslední zkoušku.
Ale nebudu Vás zatěžovat svými "problémy"

O čem je tentokrát tento dílek? Richard je velice úspěšný a tvrdý vyjednavač. Jde vždy za svým cílem. Jaký je jeho cíl tentokrát? Hmm, to bude muset milý Nathaniel zjistit a dát si především pozor na to, aby se nestal kořistí šelmy




Nathaniel


Když se pokouším zahnat zlý sen, tak máchnu rukou a sám sebe probudím. Prudce se na posteli vztyčím a chvíli se jen nechápavě rozhlížím. Absolutně mi nedochází, kde jsem a co tady dělám. Po určité době se odhodlám k tomu vyhrabat se z postele a sejít z patra do přízemí. I když jsem se klepal jak sulc a byl nervózní z cizího prostředí, tak mě do kuchyně přivábila vůně snídaně. Měl jsem hlad. Opatrně jsem nakouknul dovnitř a když jsem nikoho neviděl, tak jsem po špičkách vešel.
Křupavé toastíky, které mě přivábily byly položené na stole a vedle stála konvice plná kouřícího čaje. Ještě naposledy se zběžně rozhlédnu po kuchyni a už si rychle nalévám čaj a přikusuju lahodný toastík.

"Nesednete si k té snídani?" ozve se mi za zády pobavený hlas a já se div neudusím kouskem toho zrádného pečiva. Zatímco se marně snažím dostat drobky z plic. Tak se do mého zorného úhlu dostane původce toho hlasu - Richard.
Koukal jsem na něj docela vyjeveně, ale on dělal jako by nic. Jako by bylo zcela běžné navštěvovat lidi, které sotva znáte; a uprostřed noci jim nabízet kufříky s penězi a posléze si je odvážet k sobě domů. A tak, když se Richard posadil ke stolu a nevzrušeně si naléval čaj, tak jsem se nenápadně rozhlížel kolem. Poněkud tíživé ticho přerušil až můj žaludek. Dožadoval se zkrátka potravy. Zrudnul jsem a rudnul jsem ještě víc, když jsem viděl, jak se Richard usmívá pod vousy. A tak jsem si poslušně sednul ke stolu a začal jsem způsobně jíst.

"Jestli takhle budete ještě chvíli sedět, tak si přivodíte akorát tak vředy," pronese Richard. Proplete si své štíhlé prsty a upře na mě své zelené oči. Paradoxně mě jeho pohled uklidní a já se začnu chovat jako člověk. Spořádám celý talíř toastů a zapiju to celou konvicí čaje. Poté se pohodlně opřu.

"A co ode mě vlastně očekáváte?" zeptám se hned na plnou pusu, aby bylo od začátku vše jasné.

Richard se opře a po delší pauze konečně promluví. "Jak jsem Vám říkal už ráno, mám pro Vás práci a ve Vaší současné situaci nemůžete žádnou nabídku odmítnout, že?" dodá tvrdě ale pravdivě Richard a já pokývám hlavou.
Peníze potřebuju a to nutně. To není těžké zjistit.
Na chvíli zavřu oči. Ach jo, byl jsem vážně pitomec. Mělo mě to dojít hnedka, ale já měl oči jen pro Marka a tak jsem si nevšímal těch podstatných věcí…

Richard


Když vidím Nathaniela, jak sedí u stolu jako hromádka neštěstí, tak je mi ho líto. Ale místo toho, abych ho alespoň obejmul a utěšil ho, tak se chystám ještě přitvrdit a potrápit ho.
Moc dobře znám Nathanielovu finanční situaci a on si je toho jistě vědom. Ale já se nespokojil pouze s tím, že Nathaniel má dluhy, ale pátral jsem i po jejich příčině. A to bylo obtížnější. Ale není překážky, která by nešla překonat penězi. A tak jsem pomocí finančních darů dozvěděl celou pravdu. A vyhozené peníze to rozhodně nebyly!
Co jsem zjistil, tak Nathaniel měl rodiče, které si každý přeje, protože jim nevadilo, že jejich syn je gay, měli ho rádi takového, jaký byl. Bohužel idylka brzo skončila, rodiče zemřeli při autonehodě a Nathaniel zůstal sám. V té době se seznámil s Markem. Byl na něj milý a obmotal si Nathaniela kolem prstu. Ten pro něj udělal první poslední a tak za chvíli domek i jistá hotovost po rodičích už nebyli v Nathanielově držení. A když neměl peníze Nathaniel, tak se Mark obrátil na banky i lichváře, všechny, kteří mu mohli zajistit peníze. A Nathaniela táhl všude s sebou. I když ani nemusel, on šel sám a podepsal všechno. Všechny smlouvy i úpisy, jen aby tím Marka potěšil.
Aležádná studna není bezedná a tak když jednoho dne Mark zjistil, že z Nathaniela už víc nevyždíme, tak odešel a nechal za sebou jedno zlomené srdce a hromadu dluhů, které teď Nathaniel splácí. Bere každou práci, kvůli tomu i přerušil školu, aby to všechno stihnul.

A teď tady sedí přede mnou a čeká, co pro něj mám za nabídku.

"Práce, kterou pro Vás mám, není sice tak obvyklá, za to je finančně velice dobře ohodnocená."
Nathaniel se na mě trochu nechápavě podívá a tak ho zkusím trochu otestovat.

"Jelikož hodně pracuji, tak mi na osobní život nezbývá moc času." Pomalu se zvednu ze židle a začnu se k Nathanielovi přibližovat. "Bohužel mé postavení vyžaduje, abych někoho po svém boku měl. Ale na nějaké to namlouvání nemám moc času." Popisoval jsem svoji situaci a přistoupil jsem až těsně k nic neříkajícímu Nathanielovi. "A proto potřebuji Vás. Jako společníka." Při těch slovech jsem chytil Nathaniela za bradu a nahnul se k němu tak, že nás dělily pouze milimetry.
Nathanielovi se ve tváři mihlo překvapení smísené se strachem. Blesklo mi hlavou, že jsem vážně hajzl, ale už jsem to rozjel, tak to teď nemůžu stopnout.

"Dobře," hlesnul odevzdaně Nathaniel a snažil se udržet klidnou tvář jako by o nic nešlo, ale přesto mírně zblednul.

"Tak domluveno," pronesu a když Nathaniel zavře oči, před očekávaným polibkem, tak se pousměju, nahnu se k němu a políbím ho… na špičku nosu.
Komentáře z Blogu.cz:
1 ... ... | 15. srpna 2010 v 22:17 | Reagovat
Normálně bych úplatky nebral, ale tenhle se mi zamlouvá... :)
2 Kioko Kioko | 15. srpna 2010 v 23:20 | Reagovat
Ach, dokonalé, krásně píšeš! ^^
3 VaniLee VaniLee | Web | 16. srpna 2010 v 1:00 | Reagovat
...a co Lucca? A vůbec? Baví Richarda hodně, takhle si hrát?
No nic, jsem zvědavá na pokračování, a snad už ani nemá cenu zmiňovat, že se mi to opět líbilo!
4 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 16. srpna 2010 v 8:54 | Reagovat
Krásnej dílek. A ten konec... TAky bych ho nejradši políbila. Moc krásný a těším se na další dílek.
Držím ti palečky na ty zkoušky a praxi. Zvládneš to jsi šikovný!
5 Yazzy Yazzy | 16. srpna 2010 v 16:43 | Reagovat
mno...se mi moc nelíbí jak´s vyšachoval Lucu .... xDD tak uvidíme uvidíme..pěkný dílek
6 Lachim Lachim | 16. srpna 2010 v 20:24 | Reagovat
Doufám, že se Luca bude bránit. Richard to trochu přehání. Nádherný díl.
7 Teressa Teressa | 17. srpna 2010 v 7:11 | Reagovat
parada!!! uzasny diel=) uz sa neviem dockat pokracovania=) uz aby tu bolo=) rychlo prosiim=)
8 Mell♥ Mell♥ | Web | 21. srpna 2010 v 19:10 | Reagovat
♥.♥
9 niss niss | 22. srpna 2010 v 13:18 | Reagovat
Zlej Richard... fuj to se nedělá ošklivej pejsek!!! :-D
10 Angela Angela | Web | 31. srpna 2010 v 0:27 | Reagovat
A políbím ho...na špičku nosu. Brácha, ty seš vtipálek.:D Stejně budu lehce naivní a doufat, že bude s Lucou...
11 luki luki | 18. září 2010 v 14:13 | Reagovat
ahojky, jenom jsem se chtěla zeptat, jestli plánuješ někdy v blízké době přidat další dílek :) docela jsem nedočkavá, co bude dál, i když Richard... mno fakt se nemůžu dočkat, díky za odpověď
12 luki luki | 18. září 2010 v 14:15 | Reagovat
PS: pravidelně krmím syslíka, pokaždé jak sem kouknu, což je i několikrát denně, tak si říkám, jestli ho nemůžu přecpat "smích"
13 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 27. září 2010 v 20:55 | Reagovat
ach dokonalé, konečně našla opět tvé stránky!
14 Yuuki-chan Yuuki-chan | Web | 28. září 2010 v 20:48 | Reagovat
Tak to jsem upřímě zvědavá co na to řekne Luca až se to dozví... už se nemůžu dočkat pokráčka... rychle prosííííím :-) XD
15 Elen Elen | 20. října 2010 v 20:40 | Reagovat
Super povídka. Kdypak bude pokračko?? Taky sem už nedočkavá :)
16 Take Ho Take Ho | 22. září 2011 v 21:18 | Reagovat
si ze mě děláš srandu .... těď když je to tak napínaví to utneš .... a poslední díl tohoto příběhu si sem dal před rokem ..... okamžitě se dožaduju pokračování >.< ... prosím pěkně smutně koukám
17 Cheer32 Cheer32 | 16. května 2012 v 18:39 | Reagovat
T-T Pokračování, prosím!
18 Lului Lului | Web | 22. července 2012 v 16:02 | Reagovat
Jak je to sakra možný, tohle je už minimálně druhý příběh, který tu nemá pokračování... Doufám, že se tu někdy vyskytne pokračování, pokud to tedy není zcela nemožné =)
19 Hmmm Hmmm | 25. května 2014 v 22:21 | Reagovat
Bude někdy pokračování?
20 Lex-san Lex-san | Web | 25. května 2014 v 23:13 | Reagovat
[19]: Jistě bude, až budu mít chuť psát zrovna tohle, tak tomu pokračování napíši. Neboj, vše nedopsané dokončím ;-).

Žádné komentáře:

Okomentovat