Shonen ai/Yaoi povídky by Lex-san: Šestý dotek

Zdravím!

Přáli jste si někdo Megan? Tak tady ji máte .

P.S. Na úvodní stránce blogu.cz je opravdu "zajímavý" článek o FF. Nevím, co mi víc zvedalo obočí, jestli to, že 13 letá holčina tvrdí, to co tvrdí, nebo komentáře pod článkem. Zatím jsem se opanoval, ale asi se taky zapojím do diskuze. Protože článek je sice FF, ale proč nepřihodit názor slashaře?

//EDIT: Tak už pod článkem visí i můj komentář, tak snad se dožiji dalšího svítání .

Ztichlou místností se nesl jen cinkot nástrojů. A i když to bylo pro Harolda nepohodlné, tak odmítl doktorčinu nabízenou židli a opřel se o vyšetřovací lůžko, aby byl Johnovi co možná nejblíže. Protože přes jeho počáteční odpor a nesouhlas si prostě Harold prosadil svoji a tentokrát Johna k doktorce doprovodil.

Přejel pohledem od zraněného Johna k doktorce, která profesionálně ošetřovala jeho zranění, a v myšlenkách se vrátil o hodinu zpět.

"Harolde!" křiknul John. Už to Harolda zmátlo. John zvyšoval hlas jen zcela výjimečně. A bylo to ještě divnější. Mr. Reese totiž krátce poté nejen že narušil jeho osobní prostor, ale on se na něj doslova natiskl.

"Johne?" zněl zmateně Harold a zapřel se dlaněmi o Johnův hrudník.

"Jste v pořádku?" chtěl hned vědět mladší muž a Harold k němu nechápavě zvedl zrak.

"A proč bych neměl být?" odvětí a stáhne své ruce. Něco mu na nich ale ulpělo, a tak se na ně podívá. Poté již jen jako zvukovou kulisu slyší, jak ho John ujišťuje o tom, že se nic neděje a chce se odtáhnout. Toto odtáhnutí se již ale nekoná. Tedy snaha byla. Na Johnově straně, ale zůstalo jen u ní. Mladší muž totiž nepatrně poklesl v kolenou a Harold byl hned u něj

"Johne!" podepře ho Harold mající ruce zamazané od Johnovy krve. "Co se vám stalo? Jak to, že krvácíte?!"

"To nic není," ujišťuje jej bývalý člen CIA a znovu

tak odmítne jeho obavy.

"To bych neřek!" zazní naštvaně Harold a John ho za to odmění svým drobným úšklebkem.

A pak začalo martyrium přesvědčování (ze strany Harolda) a odmítání (od Johna) o nutnosti návštěvy doktorky Tillmanové. Harold spor nakonec vyhrál a to ne ani tak díky svým argumentům, jako díky faktu, že Johnovi valem ubývalo sil, takže dohadování nakonec vzdal a věci budoucí nechal v rukou Harolda.

Ten teď seděl po jeho boku. V obličeji zcela nečitelný, ale uvnitř něj to bouřilo.

Tak strašně chtěl, aby se ho John dotkl, aby byl k němu blíž a taky se mu to splnilo. Harold si nepatrně poposedl a na chviličku zavřel oči a zhluboka se nadechl. I u něj teď v tuhle chvíli platilo pořekadlo o tom, že si má dát člověk pozor na to, co si přeje.

Ano, opravdu se mu jeho přání splnila, ale teď by dal Harold vše za to, aby to tak nebylo. Co měl z Johnovy blízkosti, když viděl, jak těžce zraněný muž dýchá? Co měl z jeho dotyku, když měl na rukou jeho krev?

Harold se podíval na svoje ruce a musel je zatnout v pěst, aby se udržel v klidu…

Megan se zatím precizně věnovala své práci, která sice v první řadě obnášela ošetření zraněného Johna, ale koutka oka též sledovala druhého muže. Když ti dva vyhledali její pomoc, ta jí bylo hned jasné, že ten muž s Johnem je Harold. A k jejímu překvapení ho dokonce i znala.

Musela tak znovu

smeknout pomyslný klobouk, když tak odkryla další střípek z jejich, jistě rozsáhlé, operace, která ji tehdy zachránila duši. Jak ale mohla vidět, ne vše byla jen zástěrka. Harold byl opravdu zraněný tak, jak o tom vypovídaly záznamy, které tehdy držela v ruce. Proto mu nabídla pohodlnou židli, i když věděla, že bude odmítnuta.

Harold se mohl tvářit jakkoliv, ale ona již měla za sebou pěknou řádku pacientů, aby poznala obavu v očích druhého člověka. Starší muž měl jistě mnoho tajemství, ale to jedno přímo křičelo do světa.

Megan si jen v duchu povzdechla. Ti dva mohli být sebezáhadnější, ale ve skutečnosti by spíše potřebovali pořádně proplesknout.

S tím dokončila svoji práci a obrátila se na Harolda.

"John teď potřebuje hlavně klid, bude nutné - "

"Děkuji, doktorko, zbytek už zvládnu sám," ozve se z vyšetřovacího lůžka, kde se John snaží zvednout do sedu.

"Jen hezky ležte," domlouvá mu důrazně Harolda a položenou dlaní na jeho hrudníku se ho snaží natlačit zpátky do stavu lehacího.

"Harold má pravdu," souhlasí Megan a hodí káravý pohledem po Johnovi. "Když odhlédnu od vašeho zdraví, na kterém vám zřejmě moc nezáleží, tak maříte moji práci, protože dát vás dohromady není nikdy nic jednoduchého," vyčte bývalému agentovi CIA drobná žena a založí si ruce v bok.

"Tak, když si teď tak hezky rozumíme, tak vám vaše milá doktorka nařizuje zůstat dva týdny v klidu, omezit námahu na minimum a odpočívat." A pak ukáže prstem na Harolda.

"A vy na něj dohlédnete."

Oba muži jen přikývnou a ona je s úsměvem, medikací a zajištěným odvozem vypoklonkuje ze dveří.

\předchozí\ /další/

Komentáře z Blogu.cz: