Zdravím!
Pamatujete, že jsem slíbil překvapení? Tak tady ho máte. Jedná se o pokračování povídky na Sherlocka Holmese 
.
Nedávno jsem procházel svoje povídky na blogu a nějako jsem se začetl
do toho, co jsem napsal před 4 lety! Tý jo, to to letí. No a nějak mě
chytla slina a výsledek je tady. Mám napsanou ještě jednu kapitolu s
tím, že oficiálně přeřazuji tento příběh do aktivních rozepsaných
povídek (je k nalezení v tabulce vlevo nahoře).
.
Nedávno jsem procházel svoje povídky na blogu a nějako jsem se začetl
do toho, co jsem napsal před 4 lety! Tý jo, to to letí. No a nějak mě
chytla slina a výsledek je tady. Mám napsanou ještě jednu kapitolu s
tím, že oficiálně přeřazuji tento příběh do aktivních rozepsaných
povídek (je k nalezení v tabulce vlevo nahoře).
A další
věc, i když bylo dnes na upečení, tak jsem si sedl a napsal dvě
kapitoly další povídky s tím, že už chybí jen epilog a budu vám moct
zase přichystat pravidelný přísun dalšího příběhu. Jen je to nasapné v
ruce a přepisovat to díky vědrům zatím nebudu. No, ukázali jste mi, že
ten můj škrabák přečtete, tak uvidíme, co s tím skutím 
.
věc, i když bylo dnes na upečení, tak jsem si sedl a napsal dvě
kapitoly další povídky s tím, že už chybí jen epilog a budu vám moct
zase přichystat pravidelný přísun dalšího příběhu. Jen je to nasapné v
ruce a přepisovat to díky vědrům zatím nebudu. No, ukázali jste mi, že
ten můj škrabák přečtete, tak uvidíme, co s tím skutím .
A
poslední věc, než se pustíte do čtení. Dost zvažuji nad ukončením
spolupráce s blogem.cz, protože už jen to, jaké mám problémy zveřejnit
článek, mě dost ubíjí 
. Takže až přeteče pohár mé trpělivosti, tak se budu stěhovat. Ale nebojte, o všem vás budu informovat.
. Takže až přeteče pohár mé trpělivosti, tak se budu stěhovat. Ale nebojte, o všem vás budu informovat.
No
a teď konečně hurá na kapitolu. Uznávám, že 4 roky jsou dlouhá doba a i
když jsem si z předešlých poznámek pamatoval, kam chci příběh vést, tak
se mi zdá, že se rozeběhnul úplně někam jinam. Už jen to, že jsem to
chtěl vést jako klasickou povídku a vychází mi z toho mé oblíbené
střípkování, tak to mluví za vše .
.
Shrnutí: Doktor Watson je první den v práci.
Ještě,
že jsem si nevzal ten šedý oblek. Pomyslel si Watson, když se zabořil
do půli lýtek. Bahno u přístavního mola se mu okamžitě nalepilo na nohy a
činilo každý krok obtížnějším.
Přehodil lékařskou brašnu z jedné ruky do druhé a mávnul na neblíže stojícího konstábla.
"Věřte
mi nebo ne, ale já ke svojí práci světlo potřebuji," zkonstatuje trochu
kousavě, když vidí, že se nikomu z uniformovaných policistů nesoucích
světlo do bahna nechce.
Chtělo
by to nejpve fotografa. Pomyslí si doktor a musí si následně dát
pomyslný štulec, aby se vzpamatoval. Není tady přece jako konzultující
detektiv, ale jako doktor, který má prohlédnout tělo! Plus i když tady
bylo minimum světla, protože do pouličních lamp v této oblasti město
odmítlo investovat, tak bylo vidno, že na jakékoliv stopy v tomhle bahně
může kdokoliv zapomenout. Proto byla prohlídka těla ještě důležitější.
To by se ale musel uráčet se někdo trochu zamazat! Vztekal se v duchu doktor a vážně zvažoval možnost, že si pro světlo dojde osobně.
"Tady,
pane," ozvalo se hned za ním a doktor se otočil po hlase. Stál tam
mladík s lucernou v jedné ruce a s fotografickým náčiním v druhé. Už tak
se snažil vyhnout kolizi světla a chemikálií, které byly potřeba k
vyhotovení snímku, a bahno mu jeho cestu ještě ztěžovalo.
"Omlouvám se, pane, ale - " konstábl se zakymácel a doktor mu radši rychle odebral lucernu.
"Děkuji, pane," věnoval konstábl doktorovi vděčný úsměv.
"Za málo," odkýve Watson a oba se pomalu vydají k místu, kde bylo nahlášeno tělo. Postup byl pomalý a směr velmi mlhavý.
"Takže vy jste policejní fotograf?" zeptá se Watson spíše ze zdvořilosti, než že by ho to opravdu zajímalo.
"Spíše konstábl, který pořizuje na místě činu fotografie," odpoví mladík a doktor se na něj tázavě podívá.
"Platí mě jako konstábla, fotograf by jim přešel na více peněz," dovysvětlí.
"Tak
to doufám, že mě budou platit jako doktora a ne jako čističe bot"
odfrkne si Watson a za zády se mu ozve tiché souhlasné pousmání.
To už ale byli u těla.
"Mohl
byste mi to podržet?" zeptá se konstábl a než stačí doktor jakkoliv
zareagovat, tak mu vrazí do ruky svoji brašnu a s mlaskavou chůzí mu
zmizí z dohledu.
No tak to je vážně skvělý!
Balancuje naštvaně Watson s celým svým nákladem. Ještě ale, že se ho
držela jeho nespokojenost, protože bez ní by daleko více vnímal to až
nepřirozené ticho, které se kolem něj rozprostíralo jako vlhká přikrývka
a dusilo a táhlo ho více k zemi než bahno, lepící se mu na nohy.
Když
se to vzalo kolem a kolem, tak tohle byl jeho první den v nové práci.
Ještě si ani nestihl ve svém novém bytě narovnat věci do poliček a
oblečení do skříně, a už měl tělo, které musel prohlídnout. A to zrovna v
jedné ze čtvrtí, kam by normálně soudný člověk nevkročil ani ve dne, a
on se tady placatí uprostřed noci!
"Tady,
pane," ozve se mu opět za zády konstábl-fotograf a Watson jen díky své
dlouholeté praxi lékaře, vykonávajícího své povolání v nestandartních
podmínkách, nevyskočí pár stop do vzduchu. Bahno nebahno.
"Jestli chcete, aby policie měla jiného lékaře, tak pokračujte v nastoleném tempu," neodpustí si jistou kousavost Watson.
"Pane?" optá se nechápavě mladík.
"Ještě
pár takovýhto připlížení a můžete z tohohle bahna tahat těla dvě. A u
mě se nemusíte namáhat s diagnózou. Bude to zástava srdce v důsledku
obrovského šoku!"
"Promiňte, pane, ale přinesl jsem dřevěnou desku."
Ano, to mnohé vysvětluje.
Pomyslí si sardonicky Watson, ale vzápětí musí před mladíkem v duchu
smeknout. Konstábl totiž položil přinesenou desku k tělu a oni tak na ni
mohli poskládat své věci bez toho, aby se jim utopily v bahně.
"Výborně,"
pochválí mladého konstábla Watson a i přes minimum světla mohl vidět,
jak mladíkovi zčervenaly tváře a jak se radši rychle pustil do příprav k
fotografování.
Komentáře z Blogu.cz:
KATKA | Včera v 7:56 |
nádhera začínám si myslet že plníš sny 
a
začíná to vypadat že by se našemu fotografovi líbil John , jestli to
tak je tak ani nechci domyslet jak by na to reagoval jistý detektiv ale
to je jen dedukce 
a
začíná to vypadat že by se našemu fotografovi líbil John , jestli to
tak je tak ani nechci domyslet jak by na to reagoval jistý detektiv ale
to je jen dedukce 
[1]: Hlavně plním sliby, ale když jsou to i tvé sny, tak to jsem jen a jen rád . Na postavu konstábla se můžeš těšit i v dalších kapitolách, ale o jeho vztahu k doktorovi zatím pomlčím 
.
. Na postavu konstábla se můžeš těšit i v dalších kapitolách, ale o jeho vztahu k doktorovi zatím pomlčím .
Jo, jo, jo, jo, jo! Tuhle povídku prostě
miluju! Konec druhý kapitoly mě strašlivě dožíral, to se dělá, takhle
nás navnadit a pak to pustit k ledu? Je prostě boží, skvělá, úžasná,
nepřekonatelná, jedinečná,... Aaaah, začínají mi docházet superlativy :)
Hehehe, díky téhle kapitole se budu celej den tlemit jak zfetovanej
troll, jako fakt, mám dokonce chuť začít tancovat :P navíc vědomí, že v
ní budeš pokračovat je prostě: Jééééééééééééh! Takže.... Díky, díky,
díky!
Sakra, to byl asi ten nejnesrozumitelnější
komentář, ketrý jsem kdy napsala, ale udělal jsi mi opravdu ohromnou
radost, že si se do tohohle zase pustil 
Jo a 'sardonicky' je moc hezký slovo, asi ho taky začnu používat ;) Watson je celkově pěkně v ráži 
a konstábl mě taky moc zajímá
Jo a 'sardonicky' je moc hezký slovo, asi ho taky začnu používat ;) Watson je celkově pěkně v ráži a konstábl mě taky moc zajímá
Žádné komentáře:
Okomentovat