X. díl

Zdravím!

Tak jsme se dostali ke kulatému číslu deset. Robert nám konečně prozře, ale jen v určité otázce .

Jen poznámka bokem. Pomalu ale jistě dopisuju FF na Person of Interest. Ještě pár střípků a jsem u konce. A tak se trochu zamýšlím, co psát dál. Hlavou mi proběhl další nápad právě na PoI nebo na Grimma, jenže se mi pořád vrací nápad, kterým vytrvale odmítám už pár měsíců. Jedná se o FF na Star Trek. A důvod toho, proč jsem zatím nenapsal ani čárku? Je jednoduchý - prostě se bojím . Star Trek je tak obsáhlý svět a jeho fandom má tak dlouhou tradici, že si moc netroufám napsat nějaký příběh. Četl jsem totiž tak propracované FF, že jsem si z toho až sedl na zadek. No a mě napadají jen ty moje klasické příběhy. Dalším problémem je fakt, že nejsem až takový znalec Star Treku na to, abych napsal hodnověrný příběh. Viděl jsem sice TOS několikrát (hlavně některé scény ), ale o mé (ne)znalosti svědčí i to, že se mi líbí oba nejnovější filmy Star Treku, které někteří fanoušci tvrdě odsoudili.

No uvidím, jak mě chytí slina, to bylo jen poreferování toho, co se mi honí v hlavě.

Buch! Jen to zadunělo, když si Robert v zoufalství položil až moc zprudka hlavu na desku stolu. Zbývaly mu ještě dva dny do konce tohohle semináře, ale on měl pocit, že nezvládne už ani jednu minutu natož dva dny. Poslat ho sem byla ze strany vrchní inspektorky Innocentové ryzí škodolibost, protože téma semináře - Policie a média - bylo všechno jen ne pro inspektora Lewise. Ani vypnutí mozku nepomohlo a tak inspektor kvůli vlastní bezpečnosti i bezpečnosti těch nadšenců, kteří před nimi poskakovali a nutili je do všemožných aktivit, upadl do apatie.

Jediné co ho drželo nad vodou, byly pravidelné večerní telefonáty s Lynn. Hrozně ho mrzelo, že se takhle minuli a on jí nemohl ukázat Oxford tak, jak ho vidí on, ale umínil si, že si to vynahradí, až se vrátí z tohohle pobytu hrůzy.

A ještě tu byl James, který se shodou okolností připletl Lynn a Elise do cesty a Robert byl za to rád. Alespoň na ty dvě někdo dá pozor. I když tak slyšel, tak to vypadá, že to ony spíše hlídají Jamese.

I kvůli Jamesovi chtěl být co nejdříve v Oxfordu, protože to, co mu naznačovala Lynn, se mu ani za mák nelíbilo. Ten pitomec se zase snažil všechno zvládnout sám. Místo toho aby využil svůj čas pro sebe a s někým, tak ho trávil hrbením se v kanceláři a po večerech dělal společnost jeho rodině.

I přes svoje nejlepší úmysly to hluboko v něj spokojeně zavrnělo. Protože když byl James s Lynn a Elise, tak nemohl být s nikým jiným. Robert se nespokojeně zavrtěl. Už to tady bylo zase, ten pocit, který nedovedl ani uchopit, natož ho pojmenovat. Vždy se jen v něm mihnul a zmizel, zanechávajíc za sebou jen zmatenost.

Robert věděl, že od toho momentu, když si na tom zmačkaným papíře, který James vyhodil, přečetl, že jeho seržant s díky odmítl tak zajímavý post a radši zůstal u něj, se něco změnilo, jenže…

"Nevěděla jsem, že součástí tohohle semináře je vytlouci si mozek z hlavy," ozvalo se za inspektorem. Robert zvedl hlavu ze stolu a otočil se po hlase: "Val!"

"Zdravím!"

"Jen si v hlavě rovnám myšlenky."

"Doufám, že tohle neprovozuješ, když se potřebuješ soustředit na nějaký případ."

Odpovědí ji bylo odfrknutí. "Jen mě to tady štve! Chci být v Oxfordu s Lyn a Elise a místo toho tady poslouchám tyhle žvásty!"

"Hmm."

"Co je?" protože Val použila stejného zvukového projevu i tóniny jako předtím její dcera.

"Jestli tě vážně štve jen tohle, tak to si mizerný znalec lidských povah, když se nevyznáš ani sám v sobě." vysvětluje Val.

"Myslíš Jamese?"

Val vyčkávavě mlčí, protože ví, že...

"Tak ten mě taky štve!" …se Robert rozmluví sám. "To mě jako považuje za staříka, který nezvládne trochu toho papírování?"

"A jsme u toho zase!" upozorní ho Val. "Každý jiný inspektor by za tohle svého seržanta zbožňoval, ale ty ne. Jen brbláš!"

"Já to přece dělám kvůli němu!" oponuje Robert. "Měl by víc času trávit se svýma vrstevníkama a ne být se svým o generaci starším nadřízeným!"

"No tak mu to ulehči," navrhuje Val a Robert zpozorní. "Přihraj ho někomu. Seznam ho s nějakou historičkou nebo třeba se studentem teologie. No co na mě tak koukáš?" reaguje Val na Robertův zaskočený výraz. "To ti vadí to, že by James mohl mít zájem o muže spíše než o ženu?"

Robert se už nadechuje k odpovědi, když Val dodá. "Ale neboj, až se tak stane, což se dříve nebo později stane, tak budeš mít to, co sis přál. Pracovní vztah a prázdný život."

Robert nestačí ani tentokrát nic říct, zazvoní mu totiž mobil. Zvedne ho a až pak si uvědomí to, že vlastně nespí! Nespí a přeci mluvil s Val! To přeci ale…

/IX. díl/   /XI. díl/

Komentáže z Blogu.cz:

1 KATKA | 10. dubna 2014 v 11:18 | Reagovat

miluji jak ho holky umí rozebrat a dokonce mu předhodit chmurnou budoucnost která by díky jeho zatvrzelosti mohla nastat , co se týče boucháni hlavy do stolu je možné že inspektor mínil použit mozek metodou před použitím zatřepat Co se týče Star   Treku nejsem jeho fanda ale určitě bych tvou verzi četla tak se nestarej a uvidíš jak to půjde

2 Lex-san | Web | 10. dubna 2014 v 11:45 | Reagovat

[1]: Díky za odezvu, tvůj komentář mě vážně pobavil . Ohledně další povídky uvidím, kam mě múza dovede, ale Star Trek je jedním z horkých favoritů .

3 Damien Morgan | E-mail | 11. dubna 2014 v 16:31 | Reagovat

Lewisova povaha mě dohání k šílenství je pravda, že než si člověk něco uvědomí, tak to může trvat dlouho, ale u něj ... Osobně star trek jako seriál nemám rád, ovšem jako fanfikci jsem ho párkrát četl a docela mě chytl

4 Lex-san | Web | 11. dubna 2014 v 17:01 | Reagovat

[3]: Neboj, Robie se už trochu chytá . Jinak k dalšímu FF, včera jsem opět četl jednu FF na Lewise a ta mě dovedla ke skvělýmu nápadu! Už jsem si ho poznamenal a uvidím, co se z toho vyklube .
Díky za odezvu k tomuhle střípku .