Zdravím!
Snad se bude dnešní střípek líbit.
Robert totiž soptí a odnese to James :(
„A
tohle jako mělo být co?“ domáhal se inspektor odpovědi od svého seržanta.
„Nic,
pane,“ zazněla neutrální odpověď.
„Mně
to jako nic neznělo. Něco máte na srdci, seržante. Tak ven s tím!“ Robert
začínal nabírat na obrátkách a klidný výraz jeho seržanta jen přiléval olej do
ohně.
James
pomalu zavřel dveře od jejich kanceláře. Tohle totiž vůbec nevypadalo dobře,
tak ať si o tom nešušká alespoň celá stanice.
„Jen
jsem podotknul, že když dojde na takovéto situace, tak nejste tak zcela
objektivní.“
„A
kdo by nebyl?“
„Vím,
že je to těžké, pane. Ale naší prací - “
„Naší
prací je chovat se jako robot?!
James
jen sklonil hlavu a pomalu vydechl. Teď nemělo cenu se s inspektorem o
čemkoliv dohadovat. Když prostě došlo na otázku hodinek a spřízněné duše, tak
byl jako slepý. Pak stačilo jen křísnout a hned byl oheň na střeše.
„Pane,
nechme toho. Je teď zbytečné, dohadovat se - “
„A
to ne! Naopak je třeba celou věc vyřešit! Dobrého policajta dělají nejen dobrá
znalost všech přepisů, ale i intuice a srdce na pravém místě. Vídáme tolik lidského
neštěstí, že pak každé hodinky jsou důležité!“
„Je
třeba ale zachovávat jasnou hlavu a emoce dokáží zastřít - “
A
ani teď nenechal inspektor svého podřízeného domluvit.
„Emoce?
Jak můžeš mluvit o emocích!! Seš ledovej jak ten ledovec. Seš sice mladej, ale
uvnitř jsem už jen seschlá troska, Jamesi! Co ty proboha víš o lásce?! Nikdy si
nikoho nemiloval! A jak bys taky mohl? Přes ten tvůj chlad a odměřenost se
k tobě žádný cit nedostane!
Ticho,
které se mezi nimi rozprostřelo, by se dalo krájet. Inspektor stále ještě
zhluboka oddechoval jako by právě uběhl maraton a tvářil se pořád stejně zarputile.
I když v hloubi duše věděl, že hrozně přestřelil, nehodlal si to přiznat,
ještě ne. A James? I mramorová socha by mu jeho nic neříkající výraz mohla závidět.
Jejich
bitevní zónu narušil až příchod služby konajícího konstábla, která přišla informovat
inspektora, že jej shání vrchní inspektorka Innocentová.
Robert
odešel na poradu, a když se vrátil, tak v kanceláři již svého seržanta
nezastihl.
* 4. díl * * 6. díl *
* 4. díl * * 6. díl *
tak tohle bylo ošklivý, ale úplně jsem Roberta viděla, prostě celej on, dřív mluví, než myslí... a co se citů týče, co ho nepraští přímo do hlavy, to si nedomyslí :) děkuju za kapitolku, bude se mi díky ní skvěle usínat - Thea
OdpovědětVymazatTak doufám, že se ti zdály příjemné sny ;-)
VymazatRobert je někdy holt takovej navrdlej seveřan a pak to podle toho vypadá. Však mu James taky v budoucnu dá co proto ;-)
Díky za komentář.
Jamese mi bylo líto , prostě Robert je horká hlava , možná by ho uklidnil dobrý čaj , prostě nadřízení jsou strašní vrrr
OdpovědětVymazatJá bych doporučoval Robertovi nalejt na hlavu kýbl studený vody ;-)
VymazatDíky za komentář