čtvrtek 12. června 2014

12. díl - Navrácení ztraceného

Zdravím!
Týden opět uběhl jak voda a já se dokopal k tomu něco sepsati. Bleach mě drží a nepustí a tak doufám, že oceníte další pokračování.
Tentokrát se dozvíte, jak dopadla výměna náhrdelníků a jaké další kroky plánuje Byakuya. Musím říct, že jsem neodolal a přidal jsem do příběhu další pár, na který jsem měl v plánu napsat taky něco, proto jsem pro Bleach taky zakládal větší rubriku, ale nebyl jsem si jistý, jak dopadne ohlas na FF Bleache vůbec, tak jsem si nápad zatím uschoval. Je možné, že ho po dopsání tohoto cyklu vytáhnu na světlo Úžasný.

Abarai Renji

"Ehm… taichou, co budeme dělat teď?" zeptá se Renji svého nadřízeného, který je od rozloučení se se Strážcem opět tichý.

"Půjdeme do kasáren 1. divize," odpoví bez špetky emocí v hlase Byakuya.

"Dnes? Tedy teď?" zeptá se překvapeně Renji.

"Ne, příští rok!" kvituje kapitán otázku svého podřízeného.

"Ale noc už je delší dobu ve své druhé půlce, za chvíli bude svítat, nebylo by lepší…?"

"Ne, nebylo," přeruší ho Byakuya. "Bylo by velice neprozřetelné mít u sebe náhrdelník po delší dobu, než je nezbytně nutné a kromě toho, noc je nejtemnější před úsvitem, takže pokud nechcete hlídce ulehčit práci s naším nalezením, tak mlčte."

Renji se v přítmí ušklíbne a tichounce podotkne: "Ten kdo nás prozradí jste spíš vy, taichou."

Kapitán 6. divize nedá ani mrknutím oka najevo, že něco slyšel, ale nejbližší překážce v cestě se vyhne až na poslední chvíli s tím, že Renji už nemá čas takto učinit také a tak mu zavěšené cosi uštědří nepříjemnou čelovku.

Kasárna 1. divize

Kasárna 1. divize byla od kasáren ostatních divizí sice separována, přesto byla jakýmsi pomyslným centrem Seireitei, kam směřoval v různém čase nejeden kapitán.

A my se tam chceme nepozorovaně dostat. Běželo Renjimu hlavou, když následoval svého kapitána přes můstek a následně nespočetnými chodbami a dveřmi. Už je to tady zase, spousta zbytečného prostoru a obcházení. Takhle tam nebudeme ani napřesrok!

Zatímco se Renji v duchu vztekal, tak Byakuya otevřel další ze dveří a prudce se zastavil. Renjimu to sice dalo práci, ale nastalou situaci zvládl, aniž by do svého kapitána nevhodně nevrazil. Když se ale Byakuya následně stejně prudce otočil, tak už jeho více-kapitán nezabránil tomu, aby o sebe nebrkli nosy. Renji chtěl zachovat dekorum a měl tendenci se odtáhnout na společensky únosnou vzdálenost, ale jeho kapitán ho opět překvapil. Chytil ho za klopy a zabránil mu v jakémkoli pohybu. Následně je pomocí shunpo přemístil do nejzazšího rohu místnosti a stáhnul svého více-kapitána k zemi. Neuplynul ani jeden úder srdce a otevřely se dveře, kterými dvojice uprchlíku před chvílí přišla.

"Kyoraku, tohle je absolutně nevhodné!"

"Ale Ukitake, nebuď takový morous. Plus sázka je sázka a já tu svoji vyhrál, takže chci její provedení vidět na vlastní oči." odvětí Kyoraku Shunsui, kapitán 8.divize a vtáhne svého dlouholetého přítele dovnitř.

Renji div nešel do kolen. To museli narazit zrovna na kapitány? Chtěl se ještě víc vtáhnout do stínů, když cítil, jak jeho kapitán užívá svoji sílu a schopností k tomu, aby je oba dva co nejlépe ukryl. Renji se opatrně na svého kapitána podívá a ten nejen, že jeho pohled opětuje, ale ještě si jej více k sobě přitiskne.

Škoda, že jsme v takové lapálii, jinak bych si tohle zacházení nechal líbit, pochvaluje si Renji a neodpustí si spokojený úsměv, za který si vykoleduje nesouhlasný pohled svého kapitána.

"No tak Ukitake, nedělej drahoty a jde se," tahá zatím kapitán 8. divize svého přítele za rukáv. "Nemůžeš si stěžovat, dokonce jsem ti dal na výběr," pokračuje Kyoraku s úsměvem. "Nebo si snad změnil názor a vybereš si tu druhou možnost?" ožije Kyoraku a nahne se ke svému příteli. "Mám pravdu, že? Tak tedy…"

"Přestaň Kyoraku!" zatrhne mu další přiblížení kapitán 13. divize a hodí pohledem do kouta, kde se schovávají Renji se svým kapitánem.

"Ale no tak, Ukitake, neříkej, že ti vadí tohle prostředí, přece tady nikdo není," reaguje Kyoraku a též zběžně pohlédne do toho samého rohu.

"A dost," zasáhne kapitán 13. divize, "co jsem řekl, to platí. Prohrál jsem, tak jdeme ukrást to saké."

"Už se těším, Yama-jii, má prý to nejlepší," zaraduje se kapitán 8. divize a oba dva se tiše vytratí.

Renji sice ještě chvíli vydrží být v klidu, ale opět se projeví jeho povaha. "Pane? Co to mělo znamenat?" Otázku už ale pokládám zádům svého kapitána, protože ten skoro až odskočil od svého podřízeného.

"A co myslíte? Buďme rádi, že to takhle dopadlo a kapitáni nám nechali prostor." odtuší Byakuya a přesune se ke dveřím do síně.

Renji má sice sto chutí svého kapitána opravit, že se ani tak neptal, na to, proč kapitáni dělají, že je nevidí, ale že mu šlo o to, co asi tak mohlo být tou druhou možností, pro kterou se kapitán Ukitake nerozhodl.
Následoval tedy opět svého kapitána, který mu ale ve vstupu do další místnosti zabránil. Renji se na něj obrátí s tichou otázkou v očích, ale Byakuya zavrtí hlavou a v následující vteřině zmizí. Vše je poté dílem okamžiku, Renji ani nestihl postřehnout okamžik, kdy jeho kapitán nahradil kopii náhrdelníku tím pravým, a už u něj kapitán opět stál.

Poté co byl náhrdelník vrácen na své původní místo, se oba uprchlíci urychleně přesunuli z kasáren 1. divize. A že bylo načase. Začalo svítat a nastávalo krásné ráno. Oba dva se na chvíli zastavili na střeše jedné z odlehlejších budov a jen pozorovali vycházející slunce.

"Je to nádhera," vydechne Renji a přistihne svého kapitána, jak s mírným úsměvem přikyvuje.



Kuchiki Byakuya

Sluneční paprsky právě rodícího se dne přinesou klid duši i kapitána 6. divize. Moc dobře, ví co teď musí udělat a taky si je velice dobře vědom toho, že to jeho více-kapitán nebude vidět rád a že bude proti tomu. Bylo zvláštní, že dříve by mu to bylo jedno, co si jeho podřízený myslí. Stačilo, když splnil rozkazy a nijak nepošpinil divizi. Teď mu ale šlo i o to, aby jeho více-kapitán stál za ním. Bylo to neslýchané, ale Kuchiki Byakuya potřeboval někoho, kdo ho podpoří a bude jeho oporou. Dřív by to viděl jako slabost, no pořád to vidí jako slabost, ale ono je to tak příjemné mít někoho, kdo vám podá pomocnou ruku.

"Taicho? Co bude teď?" přeruší tiché souznění Renji a upře na svého kapitána zrak.

"Půjdeme navštívit Omamurai-sama," odpoví Byakuya a připraví se na protesty ze strany svého podřízeného.

"To přece nemůžete myslet vážně?! Ten maník vás chtěl… teda pořád ještě chce popravit! Nemůžete tam jen tak nakráčet!"

"A právě že můžu a taky musím! Právě teď je třeba jednat! Čím rychlejší bude můj zásah, tím pádnější budou mé důkazy, nebo lépe řečeno JEHO důkazy nebudou mít takovou váhu." shrne Byakuya. Dále již nemá potřebu jakkoliv ospravedlňovat své chování a pomocí shunpo se přemístí před působiště svého nepřítele. Jeho příchod vzbudí okamžitý rozruch a shon. Netrvá dlouho a ze dveří vystoupí sám Omamurai. Byakuya přímo cítí tu nelibost ba přímo odpor, který sálá z jeho podřízeného, který ho samozřejmě následoval i sem.

Byakuya jen okrajově zaznamená vítězný úšklebek na tváři druhé šlechtice, spíš se vnitřně připravuje na další krok, který musí udělat. Když se totiž chystá vejít dovnitř areálu, tak jej Renji samozřejmě chce následovat. Jeho vstupu zabrání jak pobočníci Omamuraie, tak samotný Byakuya. Ani se na svého podřízeného nepodívá a po odmítavém gestu jednoduše vejde dovnitř. Nedá mu to ale aby alespoň koutkem oka nepohlédl na svého více-kapitána, který jen zkoprněle stál před dveřmi, které se mu před nosem zabouchly.
Komentáře z Blogu.cz:

1 Tercza Tercza | 25. listopadu 2012 v 8:38 | Reagovat
Ony vyšly už dva díly? Jak jsem to mohla přehlídnout? T_T
zase skvělé jako vždycky... budu se těšit na další díl. *spokojeně si tleská*
2 TJB TJB | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 17:13 | Reagovat
Úplně... =O
Parádní! Hltal jsem to jako blázen... =D
3 katka katka | 25. listopadu 2012 v 19:11 | Reagovat
skvělé ale moc bych stála o tu druhou možnost, krást saké je fajn ale na druhou stranu jsou tu i lepší možnosti jak trávit volný čas
4 Lex-san Lex-san | Web | 25. listopadu 2012 v 20:18 | Reagovat
[3]: Jak už jsem psal, je možné, že se dočkáš samotné FF na ty dva :)
5 Stella S-E Stella S-E | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 21:21 | Reagovat
užasný díl :D těším se na další :D bude brzy že? *svítí očka nadšením* :D :D
6 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 20:46 | Reagovat
Skvělý díl, těším se na další :D
7 Ayumi Ayumi | 30. listopadu 2012 v 19:39 | Reagovat
Nádhrné! :-)
8 Hormis Hormis | 14. ledna 2013 v 23:31 | Reagovat
Super díl, tak napínavé a kdy bude další? Hooonééééém :D
9 Liara Liara | 22. března 2013 v 11:56 | Reagovat
Nejako som si na teba zasa spomenula a dočítala som zmeškané :D, dúfam, že napíšeš čoskoro pokračovanie :)
10 Kitsiune S. Namikaze Kitsiune S. Namikaze | 21. dubna 2013 v 16:34 | Reagovat
Super, líbí se mi to a těším se na další díl
K.S.N.
11 Samantha Samantha | 26. května 2013 v 15:28 | Reagovat
To je pekné. hezka povídka bude další kapitolka? estli ano tak se na ni tesim. Sam
12 Eressië Eressië | E-mail | 28. června 2013 v 13:29 | Reagovat
Ahoj, bude i další díl??
Já i moje kámoška se na něj už moc těšíme :D
13 Ari Ari | 29. června 2013 v 23:21 | Reagovat
ahoj, tvoje povídky jsou přesně podle mého gusta. Chtěla jsem se zeptat, jestli je tenhle blog ještě funkční. Jinak tohle anime mám moc ráda a těším se na pokračování.
14 Zakuro Zakuro | E-mail | 12. července 2013 v 1:43 | Reagovat
Už se těším na pokračování. Tvoje povídky se mi strašně dobře čtou. Dokonalost sama
15 Reiko-chan Reiko-chan | E-mail | Web | 24. července 2013 v 23:43 | Reagovat
Lexi, já tě žeru! Jsi FAKT skvělý a jednou chci psát tak dobře, jako ty!
16 Domiii Domiii | 21. února 2014 v 19:26 | Reagovat
Dokonalý! :3 pokračuj v psaní, těšim se na další díl :33
17 Melisan Melisan | E-mail | 27. března 2014 v 12:56 | Reagovat
Skvělé už se těším na pokračování :)
18 Lex-san Lex-san | Web | 27. března 2014 v 17:12 | Reagovat
[17]: Děkuji ;-). Sice to trochu potrvá, ale povídku jistě dokončím :-D.

2 komentáře:

  1. Bude ještě pokračování, nebo je tato povídka pozastavená. Byla by škoda ji nedopsat :-(

    OdpovědětVymazat
  2. Tadle povídka se mi moc líbí. Myslím že bys udělal radost hodně lidím, kdybys jí dopsal. Tenhle pár je můj oblíbený a příběh máš vtipně napsaný, že jsem si to musela furt číst dokola jak mě to bavilo. Moc prosííím dopiš to O:-) O:-) O:-)

    OdpovědětVymazat