Ahoj!
Takže se poštěstilo a na Ježíška
si zahraju i já, takže tady mám pro vás pokračování cyklu Carpe noctem.
Abych byl upřímný, tak jsem měl v plánu něco příjemnýho na ty Vánoce,
ale nakonec z toho vyšlo, co vyšlo...
Jak
dopadne společně strávený čas při opravě Jahovi svatyně? Vše vypadá a
vyvíjí se celkem příjemně, oba dva - Jah i Ezra - zjišťují, že není zase
tak špatné být s tím druhým, jenže... Na obzoru se objeví mraky a to ne
jen tak ledajaké, protože minulost nechce Ezru pustit ze svých spárů a
tak se chlapec musí rozhodnout...
Přeji příjemné počtení a vše co k Vánocům patří.
Jah
Slunce
sice teprve před chvíli vykouklo nad obzor, ale já již hodnou chvíli
posedávám na jednom z několika schodů, které jsou součástí cesty vedoucí
k mé svatyni. Aby se neřeklo, že tady nedočkavě vyhlížím jednu osobu,
tak vypadám hrozně zaměstnaně. Pokud tady opravdu můj pomocník bude
chtít provádět nějaké opravy, tak jsem se rozhodl, že ještě než se
objeví, tak posbírám veškerá vlákna modliteb, než je svým počínám
potrhá. A že jich bylo opravdu mnoho.
"Neříkej
mi, že tady opravdu sbíráš modlitby." ozve se mi pochybovačně za zády ta
vtíravá liška. Ani se nenamáhám se na Haštala podívat a pokračuju v
namotávání vláken. Moje nevšímavost ho samozřejmě neodradí.
"Docela
by mě zajímalo, co dovedlo takovou cynickou bytost jako jsi ty k tomu,
aby začala plnit své povinnosti jako božstva." rýpe dál to bílý klubko.
"Nebyl
jsi to náhodou ty, kdo mi tvrdil, že něco takového, jako je sbírání
modliteb od lidí, nemáš za potřebí?" Haštal se prostě nevzdává, ale já
jsem se už obrnil, protože pokud vyzvídá teď, jsem zvědavý, co bude
dělat, až přijde…
A byl tady. A ani jsem ho neslyšel přicházet. Za to všechno může ta otravná liška. Obyčejně lidské kroky slyším kilometry daleko.
Hájím sám sebe v duchu a dělám jako by nic. Prostě to nějak nechápu.
Znám toho kluka jen krátce, ale nějak jsem s ním rád. A to lidi vyloženě
nesnáším, ale když tady nebyl ty tři dny, tak mi chyběl. Úkosem se
podívám na nově příchozího, který zatím došel až ke mně. Jestli si myslí, že to budu já, kdo uhne, tak to se kluk přepočítal!
"Jestli chcete, abych ještě dneska začal, tak bych ocenil, kdybyste hnul s tím svým pěkným zadkem!" zavrčí můj podřízený. To tak chlapečku, ještě… cože PĚKNÝM zadkem? Než se stačím vzpamatovat z toho, co jsem slyšel, přistane mi v klíně těžký batoh.
"No
to si snad děláš…" a zbytek věty ani nedopovím, protože bych hulákal do
zad toho kluka, který v klidu pokračoval v cestě. Mám sto chutí ten
batoh tady nechat nebo do něj i kopnout, ale jelikož takové chování
nepřísluší měsíčnímu bohu, tak to zavazadlo vezmu a přemýšlím, kam bych
ho zahodil.
"To bych nedělal," ozve se od
svatyně ten drzoun, "máme v tom oběd, takže pokud nebudete hodnej, tak
nic nedostanete." Jen na něj hodím vražednej pohled, kterýho si to
nedochůdče vůbec nevšímá. Když ho potom dojdu, tak akorát rozkládá pod
košatým stromem vedle svatyně různé listiny a plány.
"A tohle je…?" zeptám se, protože z toho mláděte nic nevypadlo.
"Plány svatyně," odpoví napůl pusy, zatímco si ověřuje nějaké informace.
"A?" čekám na nějaké podrobnější informace.
"A
co?" zvedne konečně svůj pohled to nedochůdče. "Mám v plánu to podle
nich opravit. Líbí se mi vize těch stavitelů. Plus to vypadá, že věděli,
co dělají."
"A to se mě ani nezeptáte, jak bych si to představoval já? Přece jen je to moje svatyně!" durdím se.
"Myslel
jsem, že je vám nějaká svatyně u zadku," opáčí to mládě a společně s
jedním plánem se vydá na prozkoumání svatyně. "A mimochodem, co tady
vůbec děláte? Řekl jsem vám, že přijdu a tak jsem čekal, že tady
nebudete."
Zatímco
mluvil, tak narazil na vzpříčená prkna, která tam neměla co dělat.
Odložil proto papír a snažil se překážku v cestě odstranit. Ne moc
úspěšně. Jen jsem tiše sledoval počínání toho človíčka. I když mám
takový pocit, že to jen tak obyčejný člověk nebude, protože ten pekelný
pes z minula šel jistojistě po něm. Kdopak jenom seš, Ezro. Zbytek myšlenek utne, no hádejte kdo jiný, svým komentářem.
"To
tady budete jen tak stát!" vzteká se dotyčný. "Když už tady musíte
oxidovat, tak mi koukejte pomoct a něco s tímhle krámem udělejte!"
"Nevidím důvod, proč bych měl," opáčím, za což si vysloužím nasupený pohled.
"Že
se vůbec divím," mumlá si pro sebe můj podřízený a prudce trhne
nepřátelskou překážkou. Tenhle pohyb s ní sice nic neudělá, ale moje uši
zachytí tiché syknutí. Chci se podívat blíž, ale…
"Když
tady nemáte v plánu nic dělat, mohl byste zmizet, jen tady zacláníte,"
pronese Ezra a zprudka se opře o nepřátelská prkna, která si konečně
dají říct. Tím ale též uvolní další prkna, která byla naskládaná
halabala nahoře a teď se poddala gravitaci.
Ten blbec, to jako neměl v plánu vůbec uskočit! Vztekám se v duchu, když pevně objímám toho pitomce. Kdybych tady nebyl, tak by…
"Jak
je vidno, tak bylo opět třeba se postarat o jednoho malého pomocníčka,"
pronesu s protivným úsměvem a otočím si toho nezvedence v náručí.
Překvapení, které se mu objevilo v obličeji záhy vystřídal vztek. Chtěl
se mi vytrhnout a opřít se mi rukama o hruď. Když v tom se v půli pohybu
zastavil…
Ezra
Chci se toho blbouna
zbavit, ale on se jen tak nedá. Když se od něj chci odstrčit, tak mi
dojde, že jsem si při odtahování těch prken pěkně sedřel ruce. Proto od
svého úmyslu urychleně upustím, protože si myslím, že krvavé otisky
rukou na hrudi by měsíční bůh ocenil ze všeho nejmíň, a já se ho chci co
nejdřív zbavit a ne se sním pořád jen dohadovat.
"Ukažte," poručí mi Jah a když se k ničemu nemám, tak mě chytí za zápěstí a sám mi otočí dlaně.
"To
nic není," odporuju a chci se mu vytrhnout. Nevím proč, ale prostě
nechci, aby se mě dotýkal. Aby se o mě zajímal a staral se o mě. Cítím
se poté zranitelnější a to je to poslední, co potřebuju. Už jen když si
vzpomenu na to, co by se potom mohlo stát a hlavně, koho bych mohl
potkat…Mám strach! To poznání ve mně bleskne tak nečekaně, že
mě to samotného zaskočilo. Jednoduše se bojím toho, s čím jsem byl
ochoten souhlasit před několika málo měsíci. Jsem tak překvapený, že ani
nepostřehnu, že mám obě ruce zahojené. Ale tázavý pohled měsíčního boha
nepřehlédnu. S konečnou platností se mu vyvinu z náruče, seberu
nedaleko se povalující plán svatyně a beze slova vykročím k další
kontrole budovy. Snažím se v sobě udusit špatný tušení, které do mé
mysli společně s obavami též vklouzlo. Nějak jsem již věděl, že ten
pekelný pes hledal opravdu mě. A kde je pes, je i jeho pán. A i když
jsem mu nic neslíbil, tak již tehdy jsem měl pocit, že on si na mě nárok
činí a moje slova odmítnutí s ním ani nehnou. A pokud přijde, tak ani
nechci domyslet, co by se mohlo stát. Ne mě, ale ostatním. Noahovi,
který vždy stál při mně a taky… hodím rychlý pohled na Jaha, který mě
následuje a zjevně je pro něj mé počínání záhadou. A taky teď nechci,
aby se stalo něco tady tomu blbounovi.
A tak zatímco obhlížím svatyni, tak v duchu plánuju taktický ústup. Ne, alespoň k sobě samotnýmu budu upřímnej, takže chci prostě zdrhnout.
Vím, že když teď uteču, tak budu utíkat celej život, ale nevím proč a
jak, ale vím, že pokud odtud co nejrychleji neodejdu, tak to bude ještě
horší a pouta, která by zde mohla vzniknout, bych poté zpřetrhal jen s
velkými ztrátami. Ale pokud, ne pokud, ale až, až sem dorazí, tak mě tady nesmí najít, protože jinak…
Pochmurný
plány do budoucna přeruší na chvíli pohled, který se mi naskytne, když
vyjdeme ze svatyně ven. Je tady hezky a bude mi to chybět. Je ale třeba
jednat…
Komentáře z Blogu.cz:
já chci vědět co je zač! a jak jako činí si na něj nárok? chci vědět kdo je ten temný pán s odpornýma psama a jah ach tak boží! úplně mě dostalo ten blboun ani nevím proč
[1]: Tak to jsme dvě
Miluji tuhle povídku. Je šíleně napínavá a vždy se těším na další díl, což se mi málokdy stává :)
Miluji tuhle povídku. Je šíleně napínavá a vždy se těším na další díl, což se mi málokdy stává :)
Krásný Ježíšek, jeden z nejlepších dárků, společně s balíčkem mang =D =D
Opravdu už bych ráda věděla, co je Ezra zač, kdo si na něho dělá nárok a proč. Už teď se nemůžu dočkat dalšího pokračování. Je krásné sledovat, jak se ten jejich vztah vyvíjí, z něčeho blízkého nenávisti a opovržení až k něčemu víc. A Haštal taky pěkně provokuje. =D
Opravdu už bych ráda věděla, co je Ezra zač, kdo si na něho dělá nárok a proč. Už teď se nemůžu dočkat dalšího pokračování. Je krásné sledovat, jak se ten jejich vztah vyvíjí, z něčeho blízkého nenávisti a opovržení až k něčemu víc. A Haštal taky pěkně provokuje. =D
tam už je předem jasné kdo je tam šéf a Jah to není , jen doufám že je nic nerozdělí takhle pohromadě jsou nejlepší
Skvělé, nemůžu se dočkat dalšího dílu, tolik otázek vzbuzuješ a ta zvědavost takže jen DALŠÍ prosím !!!
Nemůžu se dočkat další kapitolky, jsem napnutá jak kšandy A zajímalo by mě kdo ten Erza teda je O.o a mimochodem pokud budeš mít čas nechtěl by ses stavit na mém blogu Nejsem takový spisovatel jak ty, ale začínám Když tak se budu těšit na tvoji návštěvu :3
To není fér, já tak pěkně poctivě čekám, sržím jazyk za zuby a nic :( kde je další, chci další a hned ted, fnuk fnuk
Moc krásná povídka. Opravdu, těším se na další díl :)
Chtěla bych se zeptat za všechny nebohé duše tady...bude ještě další kapitola nebo čekáme zbytečně?
[10]:
A tady je odpověď... vše rozepsané dopíši. Až chytím slinu, políbí mě
múza a naberu vítr do plachet, tak tady bude i další díl. Momentálně se
na fantasy vlně moc nevezu, tak snad potěší i jiné příběhy .
Ok tak to je moc fajn ale chápu, vím jaké to je se zaseknout a nemoci pokračovat dál ale těším se už ted tedy na další díl snad tě to co nejdříve zase chytne když tak zkus si přečíst to celé a pak to půjde líp
Ahoj chtěla bych se zeptat jak to zatím vypadá, moc se totiž těším na další kapitolku x)♥
úžasné, doufám že již brzo budeš moct zase psát :)
OdpovědětVymazatškoda jen že si tady nedala nějaké obrázky jak zhruba postavy vypadají :D jinak jen tak dál ;)
Povídka stojí za dopsání...
OdpovědětVymazatEzra nemusí utíkat. Ano, pohybuje se v temnotě, ale není v ní sám. Jah je přece měsíční bůh, může poskytnout světlo právě těm, kteří v temnotě zabloudili, může je temnotou provázet. Stačí, aby jeden druhému věřili...
Možná budou potřeba zbraně... Třeba stříbrný meč, odrážející měsíční světlo... orosené pavučiny mohou zastavit stíny... Nebo cokoliv jiného.
Karin Copak Ezra má za problém že se bojí aby to neodnesl i někdo jiný?
OdpovědětVymazat