Zdravím!
Tak se nám pomalu ale jistě dostáváme do zdárného finále. Jak se Harold a John vypořádají se současným stavem věcí?
Přeji příjemné počtení 
.
.
"Co se děje, Mr. Reesi?!" dožadoval se odpovědi Harold.
"Petroviče jsme zastavili, už si pro něj jede Fusco." zahlásí John, ale Harold s jeho odpovědí spokojen není.
"Slyšel jsem střelbu, jste vy i slečna Shawová v pořádku?"
"Klídek, Finchi. Nejsme z cukru," odpoví Sam a způsobí tím ještě větší nespokojenost ze strany jejich šéfa.
"To znamená, že je někdo z vás zraněný?" dožaduje se jasné odpovědi Harold.
"Reese - "
"Nikomu nic není," skočí Shawové do řeči John. "Tady jsme skončili. Uvidíme se u nového čísla." ukončí jejich hovor John.
Harold chvíli nevěřícně kouká na monitor počítače, kde bliká oznámení o ztrátě signálu z Johnova mobilního telefonu.
Tak to teda ne!
Harold
naštvaně stiskl rty a odhodlaně začal vyhledávat pozici svých dvou
spolupracovníků. Už toho totiž měl tak akorát dost. Věděl, že John tady
pro něj vždycky bude, ale jen jako stín. V pozadí a ne po jeho boku. A
Harold už měl dost stínů. Tvořily celý jeho život. Nathan, Grace - lidé,
které nechal za sebou, se kterými se už nikdy znovu
neuvidí.
neuvidí.
A pak tu byl John.
John,
který toho prožil stejně hrozné věci jako on sám a přesto byl ochotný
dál někomu pomáhat. A to i za cenu ztráty vlastního života, což se
Haroldovi příčilo. Jakou mělo cenu zachránit jeden život, když další
byl ztracen? John argumentoval tím, že jeho život je v porovnání s těmi
dalšími absolutně bezcenný. Že jeho hodnota je tak malá, že nestojí za
řeč.
byl ztracen? John argumentoval tím, že jeho život je v porovnání s těmi
dalšími absolutně bezcenný. Že jeho hodnota je tak malá, že nestojí za
řeč.
Harold měl tehdy chuť s ním pořádně zatřást, aby z něj tuhle myšlenku vyklepal.
A dnešní číslo
bylo tou pomyslnou poslední kapkou do Haroldova poháru trpělivosti a
smířenosti s osudem. John, jeho John byl neustále v nějakém nebezpečí.
Každý hovor, který spolu vedli, mohl být tím posledním. Harold se vždy
bál, že uslyší výstřel a John tam někde bude umírat. A Harold to vše jen
uslyší, ale nestihne přijít včas. Každé slovo, každá minuta, kterou
strávili spolu s Méďou po boku, neotesanou slečnou Shawovou a dvěma
detektivy, mohla být tou poslední.
bylo tou pomyslnou poslední kapkou do Haroldova poháru trpělivosti a
smířenosti s osudem. John, jeho John byl neustále v nějakém nebezpečí.
Každý hovor, který spolu vedli, mohl být tím posledním. Harold se vždy
bál, že uslyší výstřel a John tam někde bude umírat. A Harold to vše jen
uslyší, ale nestihne přijít včas. Každé slovo, každá minuta, kterou
strávili spolu s Méďou po boku, neotesanou slečnou Shawovou a dvěma
detektivy, mohla být tou poslední.
A Harold už nechtěl čekat.
Když
mu počítač s pípnutím oznámil současnou pozici Mr. Reese a slečny
Shawové, tak jen hrábnul po kabátu a s nedočkavým Méďou po boku se vydal
za nimi.
/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/
"Tak
a je to, ale stejně by sis měl na pár dní dát pauzu," pronese Shawová
skrz zuby, když ukousla nit z posledního stehu, kterým zašila Johnovu
nejnovější ránu.
"Moc dobře víš, že čísla budou chodit pořád," odpoví John a natáhne si na sebe značně pomuchlanou a místy zakrvácenou košili.
A pak ještě dodá. "To tak nevěříš svému lékařskému umu, že mě radši posíláš do postele?"
"Myslím, že v posteli by tě určitě viděl rád někdo jiný," vrátí smeč drobná žena.
Ozval se cvakot drápků.
"Á koho pak to tady máme?" uvítala s úsměvem, jinak vždy zcela jasně sarkastická Shawová, příchozího Méďu.
John se okamžitě postavil, přehodil přes sebe ještě sako a se zcela neutrálním výrazem byl připraven čelit Haroldovi.
Alespoň si to myslel.
Harold
totiž jen s kývnutím prošel kolem Sam a bez jakýchkoliv okolků si to
namířil k Johnovi. Přímo k němu, až moc blízko na Harolda a moc blízko
na Johnovo sebeovládání.
"Nové číslo?" zeptal se John.
?" zeptal se John.
"Ne!" odvětil Harold a jedním tahem stáhnul Johnovi z ramenou jeho sako. Pohled mu padl na zaschlou krev.
"Tohle
si mám představit pod vaším označením, že nikomu nic není?" zeptal se
mrazivě Harold a letmo pohlédl i na slečnu Shawovou.
"Já to chtěla nahlásit!" zvedla v dlaně v sebeobraně Sam. "Jo a zašila jsem ho. Děkovat mi nemusíte," dodá ještě.
"Finchi, nic to není, jen škrá - "
Víc
říct nestihl. Harold ho totiž jednou rukou chytil za límeček košile,
druhou se o něj opřel a políbil ho. Do polibku dal vše. Svoji touhu,
rozhořčenost, strach, smutek a lásku.
Harold ve
svém životě prožil mnohé, ale v tuhle chvíli riskoval snad nejvíce ve
svém životě. Riskoval totiž, že svým jednáním ztratí toho, na kom mu
záleželo nejvíce. Proto když se odtáhl, tak i když mu všechno říkalo,
aby okamžitě zmizel nebo aby minimálně sklopil zrak, tak udělal pravý
opak. Vyzývavě se na Johna podíval a čekal. Teď anebo nikdy.
John
na něj díky své výškové převaze potichu shlížel a Haroldovi se zadrhl
dech v hrdle. Vsadil vše a prohrál. Přesto i tak hodlal odejít s hlavou
hrdě vztyčenou. Ukročil na stranu, ale dál již nedošel. Johnova ruka se
mu omotala kolem pasu a přitáhla si ho opět k sobě.
"Někam jdete?" zeptal se s jemným úsměvem John.
"No, já... a vy když..." zazmatkoval Harold.
"Hádám, že to neměl být nějaký trest za lhaní o mém stavu. Pokud ano, tak se pravdivé odpovědi jen tak nedočkáte."
A
Harold nevěděl, co má říct. Celým svým tělem se opíral o to Johnovo.
(Snažil se ale vyhnout jeho zranění.) Cítil jeho vůni a měl jeho chuť na
svých rtech. Bylo to až omamné.
"Hele
vy dvě hrdličky," ozvala se Shawová a způsobila, že Harold malinko
zrudnul. "Nechci vás rušit v čemkoliv, co hodláte provádět, ale jen
abyste věděli, beru s sebou Méďu." A měla se k odchodu, ale ještě mezi
dveřmi, jak bylo jejím dobrým zvykem, dodala. "Jen neprovádějte žádná
extra gymnastická čísla, Reesovy stehy by to nemusely vydržet." A byla
pryč.
Haroldovy líce nabraly ještě růžovější odstín.
"Nemám v úmyslu dělat - "
"A to je škoda," skočí mu do řeči John a přiblíží svoje ústa k těm Haroldovým. "Já totiž ano."
Komentáře z Blogu.cz:
KATKA | 23. května 2014 v 14:27 |
no to byla přimo bomba statečný Harold , myslím že Johna teď už nezadrží ani vpád mimozemčanů 
[1]: Přesně tak . Teď bude mít Harold co dělat, aby Johna udržel v patřičných mezích. Díky za odezvu 
.
Přesně tak . Teď bude mít Harold co dělat, aby Johna udržel v patřičných mezích. Díky za odezvu .
Třináctka dostála svému jménu. 
Tak a je ruka v rukávě
Tak a je ruka v rukávě
[3]: A to nejen to . Díky za komentář a snad se bude líbit i poslední střípek.
. Díky za komentář a snad se bude líbit i poslední střípek.
Tahle povídka je bombová! Kvůli ní jsem
začala sledovat seriál... Jinak bezvadnej dílek I'm so happy že se to
takhle vyvinulo a co jiného snad ještě říci než: KONEČNĚ!!!!!
.
Žádné komentáře:
Okomentovat